Drůbež z Brazílie, jablka z Chile. Zbytečné dovozy potravin škodí podle svazu zemědělců ekologii i ekonomice
Vepřové ze Španělska, drůbež z Brazílie, jablka z Chile či Nového Zélandu. Do Česka se podle Zemědělského svazu dovážejí potraviny, které jsou čeští zemědělci schopni vyprodukovat sami. Má to neblahý vliv nejen na ekonomiku, ale i životní prostředí - zbytečné dovozy mnohonásobně zvyšují uhlíkovou stopu.
Podle Zemědělského svazu byla začátkem devadesátých let Česká republika až zcela soběstačná v řadě potravin, mimo jiné v produkci drůbežího či vepřového masa.
„Ještě okolo roku 1989 jsme v produkci vepřového masa byli zcela soběstační. Nyní jsme jen na úrovni 46 procent, a to i když jsou naši chovatelé stále schopni produkovat více a navíc jsou i mezinárodně oceňovaní za kvalitu vepřového,“ upozornil předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
V chovu drůbežího masa klesla soběstačnost Česka od roku 1989 ze sta procent na nynějších asi 70. V případě zeleniny byl pokles ještě markantnější. Tam soběstačnost klesla mezi lety 1992 a 2020 z necelých 67 procent na pouhých 31.
Například za loňský rok se dovezlo téměř 62 milionů kilogramů jablek, 60 milionů kilogramů cibule, 281 milionu kilogramů vepřového masa a 120 milionů kilogramů drůbežího. Společnost Fair Venture, která se zabývá udržitelností, právě u těchto čtyř komodit vypočítala jejich uhlíkovou stopu.
„Omezili jsme se na vliv dopravy a vzdálenosti ze země původu dovážené komodity a následně porovnali zjištěnou uhlíkovou stopu dopravy dovozů s emisemi oxidu uhličitého v případě využití lokálních potravin,“ vysvětlil výpočet Jan Baláč z Fair Venture.
Například, jablka dovezená z Nového Zélandu letecky v kombinaci s menším nákladním autem mají uhlíkovou stopu až 386násobnou oproti lokálně pěstovaným jablkům, ty z Chile až 260násobnou. Transport jablek lodí v kombinaci s kamionovou dopravou z uvedených zemí vytváří 15 až 21násobek emisí skleníkových plynů než doprava lokálních jablek v rámci Česka.
„Dovezeme-li roční objem dovozu jablek do ČR lodní dopravou nebo větším kamionem, způsobí to jen na dopravě takové emise oxidu uhličitého, jako kdybychom nechali běžet osobní automobil na volnoběh po dobu 136 let. Při využití uhlíkově náročnější dopravy, například kombinaci letadel a menších nákladních aut, to způsobí jen u jablek tolik emisí, kolik by vyprodukoval automobil na volnoběh po dobu 898 let,“ vypočítává Baláč.
Cibule byla v roce 2023 do Česka nejvíce dovážena z Nizozemí, Německa, Slovenska, Polska a Itálie. Vepřové zase hlavně ze Španělska, Belgie, Nizozemí nebo Polska. Co se týče drůbežího masa, více než polovina dovezeného pochází ze sousedního Polska, významné dovozy jsou ale také z Maďarska a Brazílie.
Ze studie vyplývá, že pokud by si Češi odpustili například drůbeží maso z dovozu, uspořili by jen na dopravě tolik emisí oxidu uhličitého, kolik odpovídá ponechání osobního automobilu běžet na volnoběh po dobu 217 let v případě emisně šetrné dopravy a téměř 4 tisíce let v případě emisně náročné dopravy.
Podpora domácí produkce
„Pokud je uhlíková stopa dopravy dovozu pouhých čtyř potravin takto vysoká, výsledky těchto výpočtů vnímám jako velmi závažné. Uvědomme si, že do Česka každoročně dovážíme tisíce, možná i desetitisíce různých komodit, takže úspora oxidu uhličitého by v tom případě šla do milionů tun ročně,“ komentoval výsledky Pýcha.
Uhlíková stopa ale není podle svazu jediným neduhem dovozů. Ty také negativně ovlivňují lokální zemědělství a ekonomiku. Svaz upozornil mimo jiné i na to, že Česko často vyváží nezpracované komodity, které se zpět dováží zpracované.
Zemědělský svaz vyzval vládu, obchodní řetězce i spotřebitele, aby se zaměřili na podporu lokální produkce a snížení dovozu potravin, které si dokážeme sami vypěstovat.
„Česká republika má velký potenciál k tomu, aby se stala soběstačnější a ekologicky odpovědnější. Podpora domácí produkce, investice do ekologického zemědělství a osvěta mezi spotřebiteli mohou vést ke snížení emisí a ochraně českého zemědělství před negativními dopady zbytečných dovozů,“ naznačil Martin Pýcha.
