Ekonomika

Foto: Kristýna Maková
0:00
/
0:00

Vláda schválila změny v investičních pobídkách. Nový systém má udržet Česko atraktivní pro zahraniční investory i po červencovém snížení maximální výše veřejné podpory. Na základě rozhodnutí Evropské komise je od července maximální míra veřejné podpory ve všech tuzemských regionech, kromě Prahy, snížena ze 40 na 25 procent. Česko je tím znevýhodněno vůči některým okolním státům, Slovensku, Maďarsku, Bulharsku a Polsku.

Foto: Kristýna Maková
Vláda schválila změny v investičních pobídkách. Nový systém má udržet Česko atraktivní pro zahraniční investory i po červencovém snížení maximální výše veřejné podpory. Na základě rozhodnutí Evropské komise je od července maximální míra veřejné podpory ve všech tuzemských regionech, kromě Prahy, snížena ze 40 na 25 procent. Česko je tím znevýhodněno vůči některým okolním státům, Slovensku, Maďarsku, Bulharsku a Polsku. Novela proto zavádí speciální ekonomické zóny, ve kterých by byla dostupná vyšší hmotná podpora na jedno nově vytvořené pracovní místo, a to až 300.000 korun. Na pozemky a stavby v těchto zónách bude také možné uplatnit osvobození od daně z nemovitostí až po dobu pěti let. Speciálních ekonomických zón by mělo být zhruba pět. Investiční pobídky by také měly být nově poskytovány v případě datových center a u call center, které vytvoří více než 500 pracovních míst.


Česko by mohlo zakázat dovoz potravin za dumpingové ceny. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky z KDU-ČSL by měly úřady zareagovat dřív, než trh zaplaví přebytky z okolních zemí, které místní producenti neprodali, když Rusko zakázalo dovoz potravin vyrobených v Evropské unii. Podle ministra je potřeba reagovat na případný dovoz potravin pod cenou rychle. Pokud by úřadům trvalo zjišťování toho, zda ten či onen dovozce prodává za dumpingové ceny dlouho, mohl by mezitím zlikvidovat svou českou konkurenci. Ministr ale doufá, že proti dumpingu bude pokračovat společně celá osmadvacítka a vytvářet speciální pravidla jen pro Českou republiku snad nebude potřeba.

"Kdybych to měl vyjádřit v procentech, tak bych řekl, že pravděpodobnost je do deseti procent. Já stále věřím a doufám, že dokážeme být v rámci EU jednotní a dokážeme najít silné efektivní nástroje."


České dráhy zastavily finanční propad. Za prvních šest měsíců dosáhly zisku 158 milionů korun. Minulý rok ve stejném období přitom dráhy byly ve ztrátě přes půl miliardy korun. Lepších výsledků dráhy dosáhly například u osobní dopravy. Ředitel Českých drah Daniel Kurucz vysvětluje, jak se podařilo snížit ztrátu:

"Je to především díky navýšení tržeb od cestujících. Podstatně se zvýšil přepravní výkon o 35 miliónů osobokilometrů."

Skupina Českých drah zaměstnává 25.000 lidí.


Foto: Matěj Skalický
Průměrná mzda v Česku se v letošním 2. čtvrtletí meziročně zvýšila o 583 Kč na 25.500 korun. Nominální růst tak činil 2,3 procenta. Reálně, po odečtení inflace, mzda vzrostla o 2,1 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Výsledek tak předčil odhady analytiků, kteří očekávali reálný růst mezd zhruba o dvě procenta. Ekonomické oživení je podle ekonomů evidentní, a tak si některé firmy mohou dovolit postupně zvyšovat platy. Stále ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Pražané si v letošním 2. čtvrtletí dál udrželi nejvyšší průměrný výdělek z českých krajů, platy jim ale stejně jako v prvním čtvrtletí rostly nejméně. Průměrná mzda v hlavním městě je 33.122 Kč.


Česká republika si v žebříčku konkurenceschopnosti zemí, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum, letos polepšila o devět míst na 37. příčku. Slovensko skončilo na 75. místě, zlepšilo se o tři příčky. Letošní pořadí 144 porovnávaných států opět vede Švýcarsko. WEF porovnává země podle 12 faktorů, které zahrnují infrastrukturu, vzdělání, efektivitu pracovního trhu, technologickou připravenost nebo inovace. Organizace, která každý rok pořádá setkání politických a podnikatelských špiček v Davosu, upozornila, že zdraví světové ekonomiky je i přes podporu ze strany centrálních bank v ohrožení.


Spider ILD02,  Dvořák Machine Division
Havlíčkobrodská firma Dvořák očekává za letošek navýšení prodeje svahových sekaček trávy o 35 procent. Vyrobeno by mělo být 320 strojů. Mezi největší zákazníky se zařadila organizace z Jižní Koreje, která těchto dálkově řízených sekaček nakoupila celkem 16. Při slavnostním otevření nového závodu společnosti to ČTK řekl jednatel Lubomír Dvořák. Stroje na údržbu obtížně přístupných prudkých svahů vymyslel a má na ně patent. Během deseti let od zahájení výroby zamířily sekačky Spider do více než 50 zemí, včetně Austrálie, Nového Zélandu, Japonska a Singapuru. Rádiem řízené stroje slouží pro údržbu zelených ploch v obcích, u silnic, kolem řek, přehrad, letišť i golfových hřišť. Jihokorejská státní organizace prý bude sekačky pronajímat tamním zemědělcům. Společnost získala za vývoj, inovace a design řadu ocenění, a to včetně ceny Česká hlava za rok 2013.


Maloobchodní tržby v červenci meziročně stouply o 6,2 procenta. Nejvyšší růst v červenci zaznamenal prodej počítačových a komunikačních zařízení ve specializovaných prodejnách. Zvýšily se i tržby za internetový prodej a prodej prostřednictvím zásilkových služeb, za výrobky pro kulturu sport a rekreaci, za oděvy a obuv nebo výrobky pro domácnost. Naopak méně spotřebitelé nakupovali potraviny ve specializovaných prodejnách a farmaceutické a zdravotnické zboží. Útraty Čechů v první polovině letních prázdnin předčily očekávání analytiků. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka se domácnosti přestaly bát budoucnosti a jejich spotřebitelské chování se vrátilo do normálu.


Foto: David Playford / FreeImages
Češi dlužili na půjčkách bankám a finančním institucím v polovině roku 1,5 bilionu korun, což bylo o 127 miliard více než koncem června 2013. Češi jsou ale zodpovědnější než dříve. Méně si berou krátkodobé úvěry a také si častěji kontrolují v online službách, jak na tom se svými závazky jsou. Vyplývá to z údajů od Bankovního a Nebankovního registru, které sbírají informace o tom, jak si lidé půjčují a jak splácejí. Sedmdesát šest procent z toho tvoří hypoteční úvěry," uvedl Jiří Rajl ze společnosti CNCB, která provozuje Nebankovní registr. Mění se i zadlužení podle věku, řekl Rajl:

„Z našich dat je vidět, že nejmladší věkové skupiny z našeho pohledu zlepšují chování, neberou si tolik úvěrů, na druhou stranu se trošičku bojíme zadlužování té nejstarší věkové skupiny, která má větší tempo růstu zadlužování. Zadlužují se u spotřebních úvěrů, hypotéky většinou už nepotřebují,"řekl Rajl.


Firmy v Česku možná v budoucnu budou muset dodržovat kvóty pro využívání agenturních zaměstnanců. V podnicích by tyto vypůjčené síly mohly tvořit jen určité procento pracovníků. To by se podle odvětví a podmínek mohlo pohybovat maximálně od 5 do 15 procent. Zvažuje to ministerstvo práce. K letošnímu 18. srpnu fungovalo v Česku 1645 agentur. Na nekalé praktiky v agenturním zaměstnávání upozorňovaly odbory i neziskové organizace. Inspekce práce loni provedla 224 kontrol agenturního zaměstnávání. Nejčastěji se nedodržovaly rovné podmínky pro vypůjčené a vlastní pracovníky, pracovní doba a odměny.


Prodej aut v Česku do srpna stoupl o 17,5 procenta. Prodalo se 125.695 osobních vozů. Auta nakupovaly hlavně firmy, podíl těchto nákupů překročil 63 procent. Škodu Auto překvapil zájem o končící generaci modelu Fabia, automobilka i přes mimořádné směny nebyla schopna uspokojit všechny zájemce. Několika stům lidí, na které se nedostalo, nabídne přednostně novou fabii, která na trh dorazí v polovině listopadu. "Za poslední léta jsme neměli na domácím hřišti tak úspěšný výběhový model, jako v tomto případě," řekl ředitel prodejní organizace Škody pro ČR Luboš Vlček. O ceně nové fabie se v současnosti diskutuje v mateřském koncernu VW.


Foto: van Wouter Hagens,  Creative Commons 3.0
Letošní sklizeň českého chmele bude lepší než v loňském roce. Zatímco v posledních dvou letech počasí sklizni příliš nepřálo, letos mohli začít práce výrazně dřív. Podle předběžných odhadů Svazu pěstitelů chmele bude pod střechou až 5 800 tun chmele. To je až o devět procent více než loni touto dobou. Problémem byly letní bouřky, které zničily zhruba 20 hektarů chmelnic. Letos se poprvé po 14 letech také rozšířila plocha chmelnic. Podle předsedy Svazu pěstitelů chmele Luboše Hejdy se pěstuje na 4 460 hektarech půdy:

"Je třeba plochy obnovovat, aby byla výměra na uspokojení poptávky po jemném aromatickém chmelu. Povodně nám zničily chmelnice a tak se snažíme výsadby dělat."

Výměra chmelnic se zvyšuje hlavně díky rostoucí poptávce hlavně po aromatických odrůdách českého chmel, konkrétně třeba o Žatecký poloraný červeňák. A co je důležité - právě tato odrůda měla největší podíl na celkové loňské produkci. Největším odběratelem bylo Japonsko. Následují Čína a Německo. Česká republika je třetím největším pěstitelem chmele na světě a největším producentem jemně aromatického chmele.