Prvomájové tradice, které přetrvávají: Líbání pod třešní, stavění májek či majálesy
První máj je symbolem lásky, tradic a historie. Zamilované páry se líbají pod rozkvetlou třešní, muži staví májky, mladí lidé se baví na majálesech. Historicky je tento den také Svátkem práce připomínajícím boj dělníků za práva. V minulosti, zejména za komunismu, jej doprovázely průvody a demonstrace. Dnes už převládá oslava jara a romantiky.
V Česku je první máj spojován s láskou zejména díky veršům Karla Hynka Máchy v básni, která vyšla v roce 1836 pod názvem Máj:
„Byl pozdní večer – první máj, večerní máj byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech; kvetoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech…“
Tradice praví, že na prvního máje by každá dívka měla být políbena pod rozkvetlou třešní. Polibek jí zaručí krásu a mládí. V Praze je nejznámější místo, kde se zamilovaní lidé scházejí na prvního máje, Petřín, kde je pomník Máchy i rozkvetlé třešně.
Kromě Petřína patří v Praze k oblíbeným prvomájovým místům i další lokality, jako třešňové sady v Divoké Šárce, v Hostivaři, na Parukářce nebo na Třešňovce v Hrdlořezích. Po celé Praze je téměř 40 takových míst, kde si lidé mohou užívat prvomájovou atmosféru.
Za romantikou však není nutné zůstávat jen v Praze. Dendrologická zahrada v Průhonicích, s rybníčky a rozkvetlými loukami, nebo parky a sady v dalších městech nabízejí malebná místa s kvetoucími stromy, která přitahují zamilované páry.
Májky
K tradicím prvního máje patří už po staletí i stavění májek – nazdobených kmenů vysokých stromů. Stavěly se na návsích či náměstích v obcích jako strážci obce před zlými silami. Symbolizovaly ale i jaro a lásku. Kromě obecních vztyčovali svobodní chlapci i své osobní malé májky – většinou pentlemi ozdobené mladé napučené břízky – před okny svobodných děvčat.
Na řadě míst se rituál drží dodnes. Kmen smrku, jedle nebo borovice muži dohladka oloupou nebo do kůry vyřežou ornamenty. Vršek stromu pak dívky a ženy ozdobí věncem ze zelených větviček, fábory, stuhami či pentlemi. Tento zvyk, provázený folklórními tradicemi, hudbou a společenským setkáváním, zůstává živý na mnoha místech po celé republice.
Tradiční stavění májek letos chystají i skanzeny, například ve Strážnici, Rochusu u Uherského Hradiště nebo ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Návštěvníci tam mohou obdivovat autentický postup vztyčování májky doplněný o folklorní vystoupení a ukázky řemesel, které tento zvyk přibližují i moderní generaci.
Majálesy
K májovým oslavám na vesnici patřívala nejen májka, ale i zábavy spojené s hudbou a tancem. Začaly se objevovat už v 19. století. Dnes na ně v městech nepřímo navazují studentské slavnosti zvané majálesy, které nabízí nepřeberné množství zábavných aktivit. Studenti chodí v průvodech, vyhlašuje se král i královna majálesu, nedílnou součástí jsou i koncerty.
A k prvnímu máji se váže i pranostika. Pokud by na prvního máje pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce – bude v dalších měsících sucho a mnoho se neurodí: „Na prvního máje déšť, málo sena žita jest.“ Nebo „první květen deštivý – polím a lukám škodlivý". Naopak pokud by mrzlo, obilí to už neuškodí: „Na Filipa a Jakuba mráz, to obilí plný klas.“