První svobodné volby po pádu komunismu: Rekordní účast a nečekané výsledky
Před pětatřiceti lety, 8. a 9. června 1990, se konaly první svobodné volby po pádu komunistického režimu. Hlasování probíhalo v euforické atmosféře naděje a očekávání, kdy se občané konečně mohli svobodně rozhodnout o budoucnosti země. Lidé volili do obou komor Federálního shromáždění i České a Slovenské národní rady. V Česku triumfovalo Občanské fórum, na Slovensku Veřejnost proti násilí. Překvapivě však uspěli i komunisté, kteří skončili druzí.
Volby se těšily nebývalému zájmu veřejnosti. Výzvy ke svobodným volbám a politické změně zaplavily veřejný prostor. Transparenty s hesly Občanského fóra, jako „Strany jsou pro straníky, OF pro všechny“ či „S námi do Evropy,“ visely na budovách, v ulicích i výlohách obchodů. Objevovaly se na demonstracích, v tisku i v rukou jednotlivých občanů, kteří tak dávali najevo svou touhu po skutečné demokracii. Volební účast nakonec přesáhla 96 % oprávněných voličů, což se od té doby už nikdy nepodařilo překonat. „ Našim občanům není jedno, v jakých poměrech žijí a budou žít,“ komentoval to tehdejší prezident Václav Havel.
Aféra Bartončíka ovlivnila kampaň
Volbám předcházela kontroverze okolo předsedy lidovců Josefa Bartončíka, který čelil obvinění ze spolupráce s StB. Těsně před volbami informaci zveřejnil náměstek ministra vnitra Jan Ruml, čímž ovlivnil politické prostředí.
Dominance Občanského fóra
Občanské fórum získalo ve volbách do Federálního shromáždění i České národní rady přibližně 50 % hlasů. „Vsadili jsme na úctu k voliči a jeho moudrost,“ komentoval výsledek tehdejší kandidát Miloš Zeman.
Volební období bylo zkráceno na dva roky s cílem schválit novou ústavu, což se nakonec nepodařilo. Postupně začaly dominovat otázky česko-slovenských vztahů a vítězné Občanské fórum se o necelý rok později rozpadlo. Volby ale byly zásadním politickým zlomem a klíčovým krokem k demokratizaci společnosti.
