Američan Christian Hilchey napsal největší učebnici češtiny. Má 1500 stran a každá kapitola desítku videí
Napsal jednu z největších učebnic češtiny, má 1500 stran a je volně přístupná na internetu. Její autor Christian Hilchey se v Praze zúčastnil setkání českých škol v zahraničí. Učí na univerzitě v Texasu, a češtinou se zabývá už 25 let. Prozradil, že jedno z nejčastějších slov, která znají potomci českých krajanů, je překvapivě slovo pupek. On sám potomkem českých krajanů není, narodil se v Americe.
"O češtinu a slovanské jazyky jsem se začal zajímat v 19 letech. Nejdřív jsem se učil ruštinu, od roku 2000 se věnuji češtině. Mně se váš jazyk hodně líbí. Teď pracuji na texaské univerzitě v Austinu. Vyučuji češtinu. Moji studenti jsou většinou Američani."
Co vás na češtině zaujalo?
"Nejvíc mě asi zaujalo to, že čeština je velmi komplikovaný, složitý jazyk. Mám rád jazyky, které mají složitý pádový systém. Když jsem byl na střední škole, studoval jsem latinu a starořečtinu. Byl jsem velmi překvapený, když jsem zjistil, že skoro všechny slovanské jazyky mají pádový systém. Nejvíc mě bavilo to, že v češtině je hodně rozdílů mezi spisovnou a nespisovnou češtinu. To mě zaujalo víc, než cokoliv jiného."
Když jste se zajímal o češtinu, určitě jste se setkal také s českou krajanskou komunitou. Jaké bylo to setkání?
"Setkal jsem se s několika krajanskými komunitami. S první českou komunitou jsem se setkal, když jsem dělal doktorské studium na chicagské univerzitě. My jsme dokonce dělali české divadlo, což bylo strašně zajímavé a bylo to dost vtipné. Teď, když jsem v Texasu, tak se setkávám pravidelně s tamější českou komunitou. Je moc velká. Hodně lidí v Texasu má nějaké české předky. Slyšel, že přes 200 tisíc. Setkávám se s tou komunitou dost pravidelně. Dali dohromady peníze, a vytvořili fond, ze kterého čerpáme na výuku češtiny, a na další kulturní záležitosti."
Jaký zájem je o češtinu? Kolik máte studentů?
"Myslím si, že devět nebo deset začátečníků v tomto semestru."
Nezaleknou se někteří, když objeví, jak je čeština složitá?
"Většinou jsou překvapení, že vůbec takový gramatický systém existuje. Netuší, že jsou pády, nebo že se časují slovesa atd. Maximálně měli zkušenosti se španělštinou, a oproti španělštině je čeština samozřejmě mnohem složitější a těžší."
Stává se, že mezi studenty máte také třeba potomky českých emigrantů, kteří už zapomněli češtinu?
"Ano, já bych řekl, že co se týká těch potomků, tak jenom nejstarší lidi si pamatují češtinu, takže moji studenti maximálně znají nějaká česká slova. Já bych řekl, že tři nejtypičtější český slova, která asi bude znát český Texasan, to jsou pivo, pak frázi: Jak se máš a pak kupodivu slovo pupek. Nevím proč. To mě překvapuje."
To mě taky překvapilo, čekala jsem spíš koláče.
"No vidíte, koláče, tak vlastně čtyři slova. V Texasu ty koláče vypadají trochu jinak. Máme ty klasické varianty třeba s jablkem nebo s povidly, máme meruňkové, s ananasem nebo s čokoládou. A pak se tam dávají ještě slané ingredience, takže člověk najde v Texasu koláče, které jsou plněné klobásou nabo sýrem. Liší se, ale jsou dobré."
Chodíte do českých hospod?
"V Austinu, kde bydlím, nemáme žádnou českou hospodu. V Texasu jsou, ale daleko od nás, takže minimálně hodinu nebo hodinu a půl autem, takže daleko na to, dojet si na pivo."
Když máte vyučování českého jazyka, promítají se do toho i reálie nebo české zvyky a podobně?
"Já jsem napsal celou učebnici, a je to jedna z největších učebnic, která vůbec existuje na světě. Je to volný zdroj, který je postavený na videích, která jsem natočil tady v ČR a v Americe. Celkově v těch videích je přes 50 lidí, a mluví o každodenních záležitostech. Na každou kapitolu je třeba 10 až 15 videí. V každém videu odpovídají rodilí mluvčí na různé otázky, týkající se toho každodenního života. Velmi často studenti slyší o tom, jak se něco dělá v Česku, takže se opravdu učí ty české zvyky. Já vám dám jeden příklad. Tady asi největší jídlo bude oběd, a u nás to bude večeře. Takže můžeme srovnávat takové situace, kde se česká kultura liší od americké."
Co je třeba ze zvyků nejvíc překvapilo?
"Například když uvidí poprvé, jak vypadá v ČR pivo, tak jsou překvapeni množstvím pěny. Já vždycky vysvětluji, že tou pěnou je to pivo o to lepší. Mě strašně moc chutná ta pěna. Ale třeba jsou vždycky trochu šokovaní velikonočními zvyky, třeba tou pomlázkou. Většina mých studentů považuje ten zvyk za trochu, bych řekl brutální nebo nekorektní. Já se vždycky snažím vysvětlit, jak to je tady v ČR, ale někdy je těžké překonat takové rozdíly nebo překonat ty stereotypy."
Co pro vás na češtině bylo nejtěžší? Třeba výslovnost nebo nějaké slovo, které bylo hrozně obtížné si zapamatovat?
"Jak už jsem se zmínil, jsou velké rozdíly mezi spisovnou a nespisovnou češtinou. Například: s mými kamarády, s mýma kamarádama, s mejma kamarádama atd.. Pro moje studenty asi dělají největší problém ty pády a slovosled. Mě dělá pořád problém slang, nová slovíčka, nebo třeba jazyk mládeže. Mám čtrnáctiletého syna, mluví anglicky a kolikrát třeba něco řekne, já mu vůbec nerozumím, anebo se musím pak doptat."