Punkevní a Kateřinská jeskyně: Unikátní přírodní skvosty chce Česko zapsat na seznam UNESCO
Jeskynní skvosty Moravského krasu míří za světovým uznáním. Kateřinská a Punkevní jeskyně s propastí Macocha se ucházejí o zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka si to díky své výjimečnosti jednoznačně zaslouží.
Dnes má Česká republika na seznamu UNESCO v oblasti přírody jen jednu položku – Jizerskohorské bučiny. Brzy by se k nim mohly přidat právě tyto dvě jeskyně v Moravském krasu: Punkevní jeskyně s propastí Macochou a Kateřinská jeskyně.
„Chráněná krajinná oblast Moravský kras v Jihomoravském kraji je živým důkazem toho, jak rozmanité a jedinečné přírodní krásy můžeme v naší zemi objevovat a obdivovat. Punkevní jeskyně s propastí Macocha i Kateřinská jeskyně jsou naprosto unikátním prostředím, které si zápis na seznam UNESCO jednoznačně zaslouží. Podzemí je tvořené spletí tajuplných jeskyní a propastí, které umožňují dechberoucí podívanou,“ konstatuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Úroveň ochrany jeskyní je podle něj dostatečná, aby Česko mohlo požádat o jejich zápis na seznam světového dědictví. Obě jeskyně leží v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy, která jim podle zákona o ochraně přírody a krajiny zajišťuje nejvyšší možný stupeň ochrany.
„Na přípravě nominační dokumentace pracuje široký tým odborníků. Projekt jsme konzultovali také se starosty obcí Moravského krasu a s hejtmanem Jihomoravského kraje, kteří mu vyjádřili podporu. Pro obce i obyvatele CHKO Moravský kras se však nic nezmění,“ doplňuje ministr.
Punkevní jeskyně se nacházejí v severní části Moravského krasu v kaňonu Pustého žlebu. Suchá část s krápníky je otevřená už od roku 1909, vodní část s plavbou na člunech po říčce Punkvě pak od roku 1921. Lodě byly dříve dřevěné a odrážely se vesly, dnes je pohání elektrický motor. Motorová plavba v přírodních jeskyních je v kontinentální Evropě vzácná, kromě Punkevek ji nabízí ještě slovenská Domica. V jeskyních v dalších evropských zemích, jako jsou Francie, Belgie, Itálie či Řecko, se lodě pohánějí odrážením nebo bidly. Punkevní jeskyně jsou navíc propojeny se dnem 138 metrů hluboké propasti Macocha.
Kateřinská jeskyně, přístupná veřejnosti od roku 1910, nabízí největší přírodní podzemní sál v Česku, který díky své výborné akustice slouží jako místo koncertů. Jeskyně ale není jen působivým přírodním útvarem, je také významnou archeologickou lokalitou – nacházejí se zde nejstarší jeskynní malby známé v Česku, kosti dávno vyhynulých jeskynních medvědů či destičky s rytinami lidských postav i další kosti zvířat z doby ledové.
„V Kateřinské jeskyni se našlo 15 a patrně i více pravěkých kreseb, které se vyskytují v různých místech tamních jeskynních prostor, proto budeme usilovat o zápis nejen mezi čistě přírodní, ale i mezi takzvané smíšené statky,“ upřesňuje ředitel Správy jeskyní České republiky Milan Jan Půček a dodává: „Punkevní jeskyně s propastí Macochou a Kateřinská jeskyně vynikají zejména unikátními geologickými a hydrologickými poměry, včetně jejich vzájemného působení.“
Vzácnost a zajímavost jeskyní
Kromě Jizerskohorských bučin má Česko na seznamu UNESCO také 16 památek kulturního dědictví, které jsou chráněny hlavně pro svou historii a architekturu. Na tzv. indikativním seznamu čekají například skalní města Českého ráje. Správci jeskyní se navíc po případném zápisu na seznam neobávají nadměrného turistického ruchu.
„Ze všech 17 zapsaných lokalit trpí extrémním množstvím turistů jen centrum Prahy a Český Krumlov, a to by se pravděpodobně dělo i bez zápisu na seznam. Naším hlavním cílem je především ukázat vzácnost a zajímavost obou jeskyní. Světová veřejnost zastoupená organizací UNESCO požaduje, aby se o takové skvosty pečovalo náležitě a s rozmyslem,“ uzavírá Půček.
