Do nemocnic míří technologie českých vědců, může změnit životy pacientů se srdečním selháním
Umožňuje vidět detaily činnosti srdce, které běžné EKG nezobrazuje. Pomůže tak lépe diagnostikovat a léčit pacienty se srdečním selháním. Vysokofrekvenční EKG, který vyvinuli čeští vědci a lékaři, získal evropskou certifikaci a může tak zamířit do evropských nemocnic.
Inovativní metoda vznikla v Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně ve spolupráci s kardiologickými pracovišti fakultních nemocnic. Technologie je chráněna několika patenty a získala ocenění i v zahraničí.
„Jsme hrdí, že se nám podařilo přenést výsledky výzkumu z laboratoře až do nemocnic. Vysokofrekvenční EKG (HF-EKG) je důkazem, že česká věda má světový potenciál,“ říká Pavel Jurák z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, jeden z hlavních autorů technologie.
Ve srovnání s klasickým EKG, které už více než 120 let snímá srdeční aktivitu v pásmu 40–50 Hz, umožňuje vysokofrekvenční EKG zaznamenávat signály až do 1,5 kHz. Tento rozsah přináší zcela nový pohled na to, co se v srdci děje – a to zejména u pacientů se srdečním selháním, jejichž počet v Česku i Evropě neustále roste.
„Každé další zlepšení diagnostiky a informace o detailech srdeční činnosti proto může pomoci správně zvolit léčbu a zlepšit osudy nemocných,“ vysvětluje Petr Toušek, přednosta Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UK.
Podle něj právě nový typ EKG umožňuje odhalit elektrické jevy, které jsou na běžném EKG neviditelné. Tato schopnost výrazně zvyšuje šanci na přesnou diagnózu a volbu správné terapie.
Přesnější informace, účinnější léčba
Vysokofrekvenční EKG přináší zcela nové možnosti i pro cílenou terapii srdečního selhání, například při zavádění kardiostimulátorů. „Během implantace můžeme v reálném čase zkontrolovat efektivitu stimulace a v případě potřeby elektrodu přenastavit. Nová technologie zvyšuje účinnost léčby a snižuje riziko komplikací,“ uvádí Karol Čurila z Kardiocentra FNKV a výzkumník Národního institutu CarDia.
Technologie podle něj umožňuje také detailně sledovat synchronizaci činnosti srdečních komor, což je klíčové pro volbu optimálního léčebného postupu a zajištění co nejlepší prognózy pro pacienty.
Kardiovaskulární onemocnění jsou v Evropě stále nejčastější příčinou úmrtí – podle statistik stojí až za 45 % všech úmrtí. Počet pacientů se srdečním selháním přitom dramaticky roste. V současnosti se s touto diagnózou léčí zhruba 400 tisíc Čechů, a očekává se, že během příští dekády přibude dalších 200 tisíc.
Technologie vyvinutá v Česku má proto šanci zasáhnout nejen domácí, ale i světový zdravotnický systém.