Klánovický les: největší pražský les s temnou minulostí a klidnou současností
Klánovický les, největší souvislý lesní celek na území Prahy. Na samém okraji města se zde překvapivě prolíná hluboká historie s tichou přírodou i stopami ambiciózních plánů, které se nikdy plně neuskutečnily. Od středověkých legend o loupežnících až po současné debaty o ochraně přírody jde o místo, kde se minulost a přítomnost setkávají nečekanými způsoby.
Dnes je Klánovický les poklidným útočištěm, rozlehlým lesním pásmem na východním okraji Prahy, kam lidé míří na procházky, projížďky na kole nebo jen za odpočinkem od městského ruchu. Pod touto klidnou tváří se však skrývá mnohem starší a bouřlivější příběh.
Ještě v 17. století, dávno před vznikem samotných Klánovic, byl tento les známý jako Vidrholec a byl výrazně rozlehlejší než dnes, sahal až ke Kolodějům. Po staletí jím procházela císařská silnice, jedna z hlavních tras vedoucích do Prahy a zároveň jedna z nejnebezpečnějších obchodních tras na našem území. Oblast si získala pověst místa plného přepadení, loupeží a útoků na obchodníky směřující do města.
Tato pověst má ale i hluboké historické kořeny. Ottův slovník naučný popisuje Vidrholec jako místo „proslulé loupežnickými výpravami“, při nichž byli napadáni cestující i obchodníci mířící na pražské trhy. Podle stejného zdroje nechal kníže Vladislav už ve 12. století les obklíčit a vyčistit od lapků.
Od realitní vize k lesní čtvrti
Moderní příběh Klánovic začíná na konci 19. století u Václava Klána, bývalého soudního úředníka, který se stal realitním podnikatelem. V roce 1874 zde zakoupil pozemky od lichtenštejnského panství a brzy získal povolení k založení nové osady, jež nesla jeho jméno.
Zpočátku šlo o malou komunitu, zásadní impuls k rozvoji však přišel v roce 1883, kdy zde vznikla železniční zastávka na už existující hlavní trati spojující Prahu s Kolínem a dále na východ. Díky tomu se lokalita výrazně zpřístupnila a začala se rychle proměňovat v místo snadno dosažitelné z města.
Po vzniku Československa se v roce 1920 Klánovice staly samostatnou obcí a spojily se s nedalekým Kolodějským Zálesím. Meziválečné období přineslo rychlý rozvoj. Architekt Rudolf Utěšil navrhl ambiciózní plán proměnit oblast v zahradní předměstí a lázeňskou destinaci s rekreačními zařízeními, kostelem i upravenými veřejnými prostory. Klánovice si tak vybudovaly pověst místa, kde lze žít v blízkosti přírody a zároveň zůstat v kontaktu s Prahou.
Jedním z nejzajímavějších projektů té doby bylo vybudování golfového hřiště. Na konci 30. let se sem přesunul Golf Club Praha a začal v lese budovat rozsáhlý areál. Už v roce 1938 bylo několik jamek v provozu a projekt se dále rozšiřoval. Po roce 1948 byl však golf režimem považován za elitářský sport, klub byl zrušen a hřiště postupně zaniklo, jak si les znovu přivlastnil své území.
Základní informace: Klánovický les
- Poloha: východní okraj Prahy, mezi Klánovicemi, Újezdem nad Lesy, Běchovicemi a Kolodějemi
- Rozloha: přibližně 1 000 hektarů
- Význam: největší souvislá lesní plocha v Praze
- Historický název: Vidrholec
- Založení osady Klánovice: 1878 (Václav Klán)
- Hlavní dřeviny: borovice a dub
- Chráněná území: přírodní rezervace Cyrilov a Prameniště Blatovského potoka
- Fauna: jeleni, divoká prasata, lišky; bohaté zastoupení ptactva včetně datlů a sov
Jak se sem dostat z centra Prahy:
- Vlak (doporučeno): z Praha Masarykovo nádraží do stanice Praha-Klánovice (linky S1/S7), přímé spojení, cca 20–25 minut, interval 15–30 minut
- Metro + autobus: metro B na Černý Most, poté autobus 221, 261, 303 nebo 344, celková doba cesty cca 35–45 minut podle spojení
Návrat přírody a její vliv na budoucnost
Dnes je Klánovický les největším souvislým lesem v Praze a zároveň jednou z jejích nejcennějších přírodních oblastí. Krajinu formují písčité půdy, na nichž převládají borové a dubové porosty. Místy se les otevírá do mokřadů a rašelinišť, v současnosti vzácných biotopů v rámci města, chráněných například v přírodních rezervacích Cyrilov a Prameniště Blatovského potoka.
Les je domovem bohaté fauny. Zvláště početné je ptactvo, od datlů a sov po širokou škálu pěvců. A žijí zde také jeleni, divoká prasata, lišky i mnoho menších druhů. Navzdory blízkosti města působí les jako plně fungující ekosystém.
Zajímavé je, že tato přírodní bohatost je zčásti výsledkem historie. Plochy, které byly v minulosti odlesněny, ať už kvůli zemědělství nebo golfovému hřišti, se během desetiletí opět proměnily v les. To v posledních letech vyvolává nové debaty. Návrhy na obnovu golfového areálu vyvolaly kontroverze: zastánci poukazují na historickou kontinuitu, odpůrci zdůrazňují, že území se mezitím stalo cenným chráněným biotopem, včetně lokalit spadajících do soustavy Natura 2000.
Při dnešní procházce Klánovickým lesem však nejvíce vyniká něco prostšího: zpěv ptáků, šumění větru v korunách stromů a pocit, že město zůstalo jen o kus dál. Je to místo, kde je historie stále přítomná, ale kde má tiché poslední slovo příroda.
Původní verzi jednotlivých dílů si můžete přečíst a poslechnout v anglickém jazyce v podcastu Prague off the Beaten Track.
Překlad: Marek Stožický