Michalovická putna může pokořit světový rekord. Naklání se víc než věž v Pise

Na Mladoboleslavsku stojí stavba, která by mohla přepsat světové tabulky šikmých věží. Lidově se jí říká Michalovická putna a podle nejnovějšího geodetického měření se její hlavní věž naklání o 6,51 stupně. Tím překonává dosavadního rekordmana zapsaného v Guinnessově knize rekordů.

O příčinách naklonění věže zříceniny Hradu Michalovice koluje několik verzí. Podle jedné ji v 19. století narušili hledači pokladů. Další teorie přisuzovala roztržení věže trhacím pracím při stavbě železnice v letech 1863–1865, ta však byla později vyvrácena. Nejnovější poznatky ukazují na výbuch střelného prachu, a to prokazatelně před rokem 1738.

Jisté je, že obranná válcová věž se na jedné straně sesunula o celé patro. Když ji letos v dubnu geodeti z firmy Geodézie Hradiště znovu přeměřili, zjistili, že její náklon je o celý stupeň větší než u současného rekordmana. „Měříme vršek – vrchní hranu věže. Poté po svislici změříme patu věže,“ popsal pro Český rozhlas geodet Karel Maděra. „Naměřili jsme 6,51 stupně,“ doplnila geodetka Veronika Havlová.

Guinnessova kniha rozlišuje dvě kategorie šikmých staveb – záměrně nakloněné a ty, které se vychýlily neúmyslně. V druhé kategorii dosud vede věž kostela v německém Gau-Weinheimu se sklonem 5,42 stupně.

Podle Anny Hammersley z londýnské centrály Guinnessovy knihy rekordů mají Michalovice šanci. „Pokud jde o věž v Michalovicích, mohla by být potenciálně zvažována na titul Guinnessovy knihy rekordů,“ uvedla.

Michalovická putna není jedinou českou stavbou, která se naklání. Výrazný sklon má také kostel svatého Petra z Alkantary v Karviné, který se v důsledku těžby uhlí odchýlil od osy o 6,8 stupně. Chybí však oficiální měření i snaha o zápis do Guinnessovy knihy. Nejslavnější šikmou věží světa tak zůstává ta v Pise, jejíž náklon činí přibližně 3,97 stupně.

Poklad pod věží

Gotický hrad Michalovice vznikl koncem 13. století. Roku 1281 se Jan z rodu Markvarticů, dvořan krále Václava II., začal psát jako Jan z Michalovic, což naznačuje dobu vzniku hradu. Postaven byl na strmém výběžku nad řekou Jizerou, byl obklopený dvojitými hradbami a odděleným předhradím s hlubokým příkopem. Věž sloužila jako obranný prvek.

Po husitských válkách hrad postupně pustl a od 16. století je veden jako opuštěný. Od roku 1967 je chráněn jako kulturní památka a dodnes je přístupný veřejnosti. Od roku 1911 slouží věž i jako rozhledna, návštěvníci mohou vylézt až na ochoz a pokochat se výhledem na údolí řeky Jizery, Mladou Boleslav i okolní krajinu. Výhled ocenil i Karel Hynek Mácha, na jehož počest je zde umístěna bronzová deska.

Jak uvádí web Kultura města Mladá Boleslav, ačkoli není jisté, jestli staří hledači pokladů na hradě Michalovice něco našli, skutečný poklad se tam opravdu objevil. Když v roce 1935 pracovníci Československých drah spojovali oba díly roztržené věže, přímo pod ní našli váček se zhruba 470 stříbrnými mincemi z dob třicetileté války.