Pieta u rozhlasu připomněla 81. výročí povstání. Zazněla slova o odvaze i odpovědnosti
Lidé v Česku si připomněli výročí Pražského povstání proti nacistickým okupantům, které začalo 5. května 1945, tedy před 81 lety. Památku padlých uctili politici, pamětníci i další hosté před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze.
Právě rozhlas sehrál během povstání zásadní roli. Nejprve začal vysílat v češtině a krátce po poledni 5. května 1945 výzvou k obraně fakticky oznámil začátek ozbrojeného odporu. V průběhu bojů dodával odvahu a fungoval jako klíčové komunikační spojení mezi povstalci a jejich vedením. I proto se stal jedním z hlavních cílů německých útoků. Do obrany budovy na Vinohradské třídě se zapojili zaměstnanci rozhlasu, policisté i další bojovníci.
Vzpomínkový akt zahájil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Ve svém projevu zdůraznil význam připomínání národní hrdosti.
„Vím, že přehnaný patos nám není vlastní. Jsou však chvíle v dějinách, kdy je na místě připomenout si národní hrdost a opravdové vlastenectví – tiché, neokázalé a neokaté, které se každou chvíli vychloubačně nebije v hruď,“ uvedl v projevu.
Zavoral zároveň připomněl historickou výzvu, která zazněla z rozhlasového vysílání a stala se symbolem odporu: „‚V Českém rozhlase se už bojuje o svobodu, o svobodu naši i vaši. My se nebojíme, nebojte se ani vy.‘ Tato slova k nám doléhají i dnes, jako připomínka, že rozhlas byl a je hlasem, který se v rozhodujících chvílích dokáže ozvat.“
S projevy na pietním aktu vystoupili předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD), místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN), slovenský velvyslanec Martin Muránsky, pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a policejní prezident Martin Vondrášek.
Tomio Okamura ocenil hrdinství účastníků povstání, které podle něj mělo i velký vojenský význam pro osvobození republiky. „Jejich boj urychlil konec války v Evropě,“ řekl.
„Statečnost našich předků, ať už bojovali s nacisty kdekoliv, nezapomeneme. Naopak i dnes nás jejich oběti za svobodu a suverenitu našeho státu zavazují, abychom naši Českou republiku uchovali svobodnou a suverénní i dalším generacím. Čest památce všech, kdo se za nás obětovali, abychom dnes mohli žít svobodně a mluvit česky,“ dodal Okamura.
Jiří Drahoš v proslovu vyzdvihl odvahu Pražanů v květnu 1945 a zdůraznil, že svoboda není samozřejmost. „Dnes čelíme jiným a přesto neméně důležitým výzvám, než v roce 1945. Nejsme na rozdíl od jiných evropských zemí okupováni cizí armádou. Ale svět kolem nás znovu ukazuje, jak křehké mohou být demokratické hodnoty. Vidíme, jak snadno se může šířit strach a dezinformace, jak rychle mohou vznikat rozpory ve společnosti a jak je nebezpečné, když různí extremisté relativizují pravdu,“ řekl Drahoš.
Dnes podle něj nemusíme stavět barikády z dlažebních kostek, ale musíme stavět barikády jiné. „Barikády proti lhostejnosti, nenávisti, proti lži. Musíme mít odvahu ozvat se, když je ohrožena spravedlnost. Musíme chránit veřejný prostor, ve kterém může zaznívat svobodné slovo tak, jako odsud zaznívalo před více než 80 lety,“ dodal.
I další řečníci na shromáždění ocenili hrdinství účastníků povstání. Policejní prezident také zdůraznil roli četnictva, které se aktivně účastnilo příprav povstání a následných bojů. Pietu zakončila minuta ticha s čestnou salvou a česká státní hymna.
Pražské povstání začalo 5. května 1945 a předcházela mu řada lokálních vzpour po celém území Protektorátu Čechy a Morava. Povstalcům se v Praze podařilo donutit německé jednotky ke kapitulaci, zabránit rozsáhlejšímu krveprolití a urychlit zásah Rudé armády.
V bojích o rozhlas padlo 170 českých vlastenců, zatímco v celé Praze při povstání zahynulo přibližně tři tisíce lidí. Po únoru 1948 komunistický režim odsoudil velitele povstání Karla Kutlvašra k doživotnímu vězení a perzekuci čelili i další představitelé odboje.
Související
-
Cesta ke svobodě: 80 let od konce 2. světové války
V seriálu se postupně vrátíme do dramatických dnů druhé světové války a připomeneme si klíčové události, které vedly k osvobození naší země.
-
10 neuvěřitelných příběhů 2. světové války
Historik Jiří Klůc zaznamenal osudy vojáků, zajatců, obyčejných lidí, které do dnešních dnů nebyly známy. Každý z příběhů nám přibližuje lidskost a odvahu v těžkých dobách.
