65. výročí Pražského povstání

Boje na pražských barikádách v květnu 1945 si po celé Praze připomněli přímí účastníci povstání i čelní domácí politici. Pražského povstání se před 65 lety zúčastnilo kolem 30 tisíc lidí, 1698 jich padlo.

Květnovým povstáním vyvrcholily nepokoje, jež propukly na sklonku druhé světové války na mnoha místech tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Československý rozhlas měl při Pražském povstání klíčovou roli. I to je důvod, proč se k připomínce 65. výročí této významné události připojil i Český rozhlas. Jeho roli objasňuje ředitel odboru komunikace René Zavoral.

"Československý rozhlas sehrál v závěru 2. světové války významnou roli a při Pražském povstání 5.5. ve 12:30 začal podněcovat a vyzývat Pražany k účasti na obraně Československého rozhlasu a tím vlastně celé povstání spustil."

Jakou roli na konci války vlastně sehrálo Pražské povstání a jaký mělo vliv na ukončení okupace? Na to odpověděl předseda Jednoty Československé obce legionářské v Praze 10 Antonín Štícha.

"Do toho povstání vstoupilo na 298 obcí a to je myslím dostatek na to, aby se ukázalo, že se český lid na konci války bil za svobodu. Ukázal, že nechce svobodu zadarmo, že je ochoten za ni bojovat. Hlavně se to týkalo mládeže, které se nejen v Praze zúčastnilo kolem 50 %."

Pražským povstáním v podstatě vyvrcholil pětiměsíční soustředěný boj českého lidu proti nacistické zvůli. Momenty z té doby si v paměti uchovala i Věra Niklová z Havlíčkova Brodu. V roce 1945 jí bylo 17 let a žila v Praze.

Z pietního aktu před historickou budovou Českého rozhlasu, foto: Kristýna Maková

"Rozhlas hrál nesmírnou roli. Informoval o veškerém dění, kde je potřeba shromáždit další síly, stavěly se barikády, lidé se nejvíce shlukovali na Staroměstském náměstí a také před Československým rozhlasem."

Z politiků se pietního aktu před historickou budovou Českého rozhlasu zúčastnili mj. prezident republiky Václav Klaus, premiér Jan Fischer či předseda Senátu Přemysl Sobotka. Klaus v krátkém projevu zdůraznil, že hrdinství lidí, kteří se v Praze postavili nacistům, nijak nesnižuje to, že povstání přišlo až na samém sklonku války. Při zpětném pohledu by se podle prezidenta někomu mohlo zdát, že se Pražané chopili zbraní, až když už téměř o nic nešlo. "Není to tak. Dát v sázku svůj život, a padlých i zraněných nebylo málo, v posledních dnech a hodinách války, bylo obdivuhodné,"řekl doslova Václav Klaus. Při bojích o budovu rozhlasu padlo 90 jeho pracovníků. Praha byla sovětskou armádou definitivně osvobozena 9. května jako jedno z posledních hlavních měst Evropy.