Vzpomínka boje o rozhlas

Foto: ČTK
  • Vzpomínka boje o rozhlas
0:00
/
3:04

V Česku už několik dnů probíhají pietní akty k výročí květnového povstání českého lidu a konce druhé světové války. V sobotu si u sídla Českého rozhlasu v Praze přímí účastníci květnových bojů v roce 1945, politici i další lidé připomněli 62. výročí pražského povstání proti nacistům. Právě u budovy na pražské Vinohradské třídě se odehrály jedny z nejtvrdších střetů s německými okupanty. Mnozí z obránců padli. Na jejich počest lemují vchod do budovy rozhlasu věnce a kytice.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka, místopředsedkyně sněmovny Lucie Talmanová, ministryně obrany Vlasta Parkanová, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková i další řečníci ocenili odvahu lidí, kteří se zbraní v ruce bránili rozhlas, a umožnili tak jeho svobodné vysílání. Ministryně Parkanová ve svém vystoupení připomněla sled událostí:

"Krátce po poledni 5. května 1945 se boj o rozhlas rozhořel plnou silou. Éterem se nesly výzvy o pomoc, k rozhlasu spěchaly stovky lidí odhodlaných bojovat. Nacisté si byli velmi dobře vědomi toho, jakou moc a sílu představuje rozhlasové vysílání v ozbrojeném povstání, a urputně drželi své pozice. Večer však byl celý rozhlas v českých rukou. Těžké boje v okolí ovšem pokračovaly až do konce povstání. Velká část budovy byla v další dny zničena, vysílání muselo být přeneseno do náhradních prostor, legendární vlnu 415,5 metru se však nacistům nepodařilo až do konce povstání umlčet."

Ministryně obrany Vlasta Parkanová pak vzdala hold obráncům budovy pražského rozhlasu.

"Jejich odkaz rezonuje v srdcích Pražanů stejně pevně, jako tóny harfy ve znělce milované rozhlasové stanice. Hrdinství bojovníků o rozhlas je z rodu těch, k nímž se s pýchou hlásí i současná tradice Armády České republiky. Čest jejich památce!"

Pražským květnovým povstáním vyvrcholila v roce 1945 série obdobných akcí, které propukly spontánně na přelomu dubna a května na mnoha místech tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Do bojů v Praze se zapojilo na 30 tisíc lidí, podle dostupných pramenů jich na 3700 zemřelo.