Mše, procesí, gondoly i koncert na Vltavě: Praha již po osmnácté slaví Svatojánské Navalis
Praha je opět dějištěm velkolepých Svatojánských slavností Navalis, které připomínají odkaz jednoho z nejvýznamnějších českých světců a patrona lidí od vody – svatého Jana Nepomuckého. Kulturní a duchovní událost láká nejen místní obyvatele, ale i poutníky a turisty z celého světa.
Tradice slavností sahá až do roku 1715. Konaly se každoročně v předvečer svátku svatého Jana Nepomuckého, který dříve připadal na 16. května. Už v době baroka patřily k největším oslavám svého druhu – do Prahy tehdy přijížděli poutníci z celé země, aby uctili památku světce, vyslechli hudbu rozehrávající se přímo z hladiny Vltavy a sledovali ohňové produkce i slavnostně zdobené lodě.
Dnes se k této tradici vracejí tisíce návštěvníků z České republiky i ze zahraničí. Program 18. ročníku odstartoval ve čtvrtek Benátským odpolednem, které nabízí folklor, středomořské speciality, víno i přehlídku historických benátských lodí.
Hlavní část slavností má každoročně pevný řád. Začíná zdobením koní na Hradčanském náměstí, pokračuje slavnostní mší v Katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha a následným procesím. Vyvrcholením večera je barokní koncert na vodní hladině Vltavy.
Letošní slavnostní mši bude celebrovat nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Po bohoslužbě se vydá procesí po Královské cestě směrem ke Karlovu mostu. Poutníci během něj nesou kopie historických barokních praporů, atributy svatého Jana Nepomuckého i reliéf Palladia země české. V prvních ročnících novodobých slavností nesli tyto symboly zaměstnanci Pražských Benátek, postupně však tuto tradici převzali samotní věřící.
Atributy nechal vytvořit obnovitel slavností Zdeněk Bergman a dodnes jsou neseny spolu s poutní sochou svatého Jana Nepomuckého. Návštěvníci uvidí také Banderium z Kunovic (tradiční skupina krojovaných jezdců na ozdobených koních), historický arcibiskupský kočár se čtyřspřežím kladrubských hřebců i slavnostní žehnání jezdcům.
Jedním z nejsilnějších momentů slavností bývá tradičně barokní koncert přímo na hladině Vltavy pod Karlovým mostem. Večerní Praha, osvětlené lodě, hudba nesoucí se nad řekou a tisíce diváků vytvářejí neopakovatelnou atmosféru.
Koncert zahájí symbolický seskok pěti osvětlených parašutistů, kteří se snesou na vodní hladinu Vltavy. Ještě před tím proletí pod obloukem Karlova mostu mistr světa v canopy pilotingu Marek Rahbani. Právě z tohoto místa měl být podle tradice do řeky svržen svatý Jan Nepomucký.
Letošní ročník nabídne také hudební premiéru. Zazní nová symfonie skladatele a dirigenta Kryštofa Marka s názvem Světci Pražského hradu. Dílo o pěti větách, nesoucích jména českých zemských patronů, poprvé uvede Hudba Hradní stráže pod autorovou taktovkou.
Neodmyslitelnou součástí slavností jsou alegoricky zdobené lodě a každoroční účast benátských gondoliérů. Toto spojení není náhodné – svatý Jan Nepomucký je patronem gondoliérů a zároveň jedním z osmi patronů Benátek. Jeho socha je navíc jedinou barokní sochou umístěnou přímo na břehu benátského Grand Canalu.
Příběh svatého Jana Nepomuckého
Podle legendy byl svatý Jan Nepomucký večer 20. března 1393 svržen z Karlova mostu do Vltavy poté, co odmítl vyzradit zpovědní tajemství královny. Mučení měl nařídit samotný král Václav IV. Světec bývá zobrazován s pěti hvězdami kolem hlavy – podle tradice se totiž po jeho smrti objevily nad hladinou řeky právě hvězdy, které označily místo, kde bylo nalezeno jeho tělo.
Historické výzkumy však naznačují, že Jan Nepomucký pravděpodobně nezemřel utopením, ale už následkem předchozího mučení.
Během slavností Navalis bude vystaven také slavný jazykový relikviář uchovávající ostatky světce, jedna z nejcennějších památek Katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Když byl roku 1719 otevřen světcův hrob, nalezla se v lebce narůžovělá hmota, kterou tehdejší lékaři označili za zázračně zachovaný jazyk.
Moderní výzkumy z 20. století však ukázaly, že šlo o zbytky mozkové tkáně. „Moderní věda zjistila, že nejde o zbytky jazyka svatého Jana Nepomuckého, ale o zbytek jeho mozkové tkáně, což význam relikvie ještě zvyšuje, neboť jazyk je podřízen mozku člověka,“ prohlásil tehdejší pražský arcibiskup František Tomášek.
Samotný relikviář vznikl roku 1726 ve Vídni u příležitosti Nepomukova svatořečení. Je vyroben z pozlaceného stříbra, zdoben drahými kameny a smaltem a dodnes patří k nejvzácnějším artefaktům pražské katedrály.
