Dětský ombudsman: Každý měsíc chodí 200 podnětů. Poprvé zasedne dětský poradní tým
První dětský ombudsman Martin Beneš je ve funkci necelý rok. Věnoval se například dostupnosti škol pro děti s postižením či debatě o zákazu mobilů ve školách.
Vyjadřoval se k návrhům zákonů, upozornil například na nutnost zachovat obsah pro děti ve veřejnoprávních médiích nebo podpořil možnost, aby lidé od 16 let mohli volit v obecních volbách. Přišla celá řada podnětů.
"Přišlo asi 1400 podnětů. To číslo se neustále meziměsíčně zvyšuje. Teď jsme zhruba na dvou stech podnětů za měsíc. Pro představu: před vznikem dětského ombudsmana za první pololetí roku 2025 přišlo veřejnému ochránci práv asi 550 podnětů, které se týkaly dětí. Když to porovnáme, tak 550 za první pololetí roku 2025. Dnes 200 měsíčně. Je vidět, že je tam poměrně velký nárůst. Od dětí přichází okolo 15 procent podnětů. I tam se ten poměr postupně mírně zvyšuje procento po procentu. Naším cílem je, aby nás děti oslovovaly co nejvíce, respektive aby věděly, že nás oslovit můžou. Takže v tom směru se snažíme vést komunikaci právě směrem k dětem, aby nás vnímaly, aby o nás věděly."
Který podnět jste považoval za nejzávažnější?
"Každá situace, která se týká dítěte, nebo která je pro něj tak důležitá, že se kvůli tomu obrací právě na dětského ombudsmana, je nepochybně pro to dítě závažná. Tím pádem je všeobecně závažná. Objektivně nejzávažnější věci jsou kauzy, které se řeší, kauzy dětí, které bohužel zemřely, takže to jsou nejnáročnější, ale jinak si myslím, že každý vlastní podnět, každá situace je důležitá."
Do dětského poradního týmu přišlo 700 přihlášek
Dětský ombudsman také navštívil školy, dětské domovy a přijal stovky žáků, kteří přišli na exkurze do jeho brněnské kanceláře. Před prázdninami se poprvé sejde i jeho nový dětský poradní tým.
"Děti se nám přihlásily na základě veřejné výzvy. Přihlásilo se nám jich poměrně hodně. Těch přihlášek se nám sešlo skoro 700. Z těch dětí jsme vylosovali tým. Už v tuto chvíli je kompletní a odesíláme dopisy jak těm, kteří měli to štěstí, že byli vylosováni, tak těm, kteří to štěstí neměli, aby o tom věděli. Zároveň jsme chtěli, aby ten poradní tým byl pestrý, takže jsme děti, které se nám přihlásily, rozdělili podle specifických zkušeností, které měly. Takže kromě těch běžných dětí máme i děti s různým znevýhodněním, s různými typy zkušeností, například děti z minority, děti se zdravotním znevýhodněním apod.. Scházet se chceme asi čtyřikrát do roka, obvykle na dva dny. Budeme probírat témata, která přinesu buď já, nebo děti."
Je několik témat, o kterých se mluví ve veřejném prostoru, ať už jsou to například zákazy mobilů, uvažuje se o snížení volební hranice od 16 let, mluví se o tom, že se nesmí odskočit na záchod během přijímací zkoušky apod.. Zabývali jste se těmito tématy, které hýbou veřejným prostorem?
"Určitě, jsou to všechno témata, kterými jsme se buď zabývali, nebo se jim určitě věnovat budeme i na té systémové úrovni, a budou to určitě i témata pro ten dětský poradní tým, zejména jak jste zmiňovala otázky toho digitálního prostředí. Pokud se jedná o ty přijímací zkoušky, to je něco, čemu jsme se věnovali v rámci jednoho šetření, a co jsme zveřejňovali. Otázky digitálního prostředí určitě budou ty, kterým se budeme věnovat s dětmi v rámci poradního týmu," připomněl první dětský ombudsman Martin Beneš.
Mezi jeho agendu patří prošetřování stížnosti dětí na úřady, dohlížení na dodržování práv v dětských zařízeních, ochrana dětí před diskriminací a zprostředkování názorů nejmladší generace dalším institucím.
Zřízením pozice dětského ochránce práv Česko vyhovělo požadavku Výboru pro práva dětí OSN, který se opírá o Úmluvu o právech dítěte. Úmluva začala platit v bývalém Československu v roce 1991. Česko patřilo k posledním zemím Evropské unie, které dětského ombudsmana neměly.
