Česko si připomnělo výročí invaze z roku 1968. Prezident Pavel varoval před tlakem na nezávislá média

Před budovou Českého rozhlasu na pražských Vinohradech se dnes znovu sešli politici, pamětníci i veřejnost, aby připomněli 58 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pietní akt, který se stal tradiční součástí srpnových výročí, letos doprovázely nejen projevy o svobodě a demokracii, ale také pískot části přítomných. Ten mířil na některé vládní politiky, ojediněle i na prezidenta Petra Pavla.

Petr Pavel | Foto: Michaela Danelová,  iROZHLAS.cz

Nezávislá média jsou jedním ze základních pilířů demokracie, řekl prezident Petr Pavel před rozhlasem. Lidé podle něj nesmí dovolit, abychom o ně v důsledku postupného rozkladu přišli. Postavme se na jejich obranu, až to budou potřebovat, uvedl prezident.

Dodal, že Československý rozhlas sehrál v roce 1968 zásadní roli v informování obyvatel o vpádu sovětských vojsk. Veřejnoprávní média podle prezident dnes čelí tlaku na omezení jejich svobody a nezávislosti, byť je plíživější, než jaký představovali rusky hovořící vojáci se samopaly.

Také ředitel ČRo René Zavoral v projevu zmínil roli rozhlasu v roce 1968 a jeho obranu jako zdroje informací. "Svoboda a nezávislost je zásadní podmínkou plnění našeho poslání," uvedl.

René Zavoral | Foto: Michaela Danelová,  iROZHLAS.cz

Schillerová ocenila za odvahu Františka Kriegela

Foto: Michaela Danelová,  iROZHLAS.cz

Projevy členů vládní koalice ANO, SPD a Motoristů doprovodil pískot. Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) hovořil o potřebě ctění pravdy a demokracie.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vyslovila za kabinet úctu všem obětem okupace a obdiv všem, kteří našli odvahu se invazi vojsk Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského svazu postavit. V projevu vzpomněla i osobu Františka Kriegela, jednoho z představitelů Pražského jara, jako příklad odvahy vzdorovat a nekompromisnosti vůči režimu a sovětskému nátlaku.

Miloš Vystrčil | Foto: Michaela Danelová,  iROZHLAS.cz

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navázal na projev prezidenta Petra Pavla, když podpořil nezávislost médií. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se z akce omluvil kvůli návštěvě jižních Čech. Na síti X napsal, že po vpádu vojsk Varšavské smlouvy nastala doba nesvobody a útlaku, ale i statečných lidí, kteří nepřestali bojovat.

Pamětníci: Jako by to bylo včera

Mezi účastníky byli i pamětníci tehdejších událostí. „Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Bylo mi sedmnáct, měla jsem prázdninovou praxi a ráno nás vzbudila sousedka s tím, že je okupace. Vyděsila jsem se, jestli nebude válka. Otec byl zaměstnanec armády, odjel a tři dny jsme o něm nevěděli," vzpomínala před rozhlasem čtyřiasedmdesátiletá Jarmila.

Doprovodný program je připraven i pro veřejnost. Otevřená je Galerie Vinohradská 12 s výstavou Praha volá svět! k 90. výročí stanice Radio Prague International. Návštěvníci si mohou z historických přístrojů poslechnout i dobové vysílání rozhlasu po drátě z 21. srpna 1968.

Foto: Michaela Danelová,  iROZHLAS.cz

Počet obětí do konce roku 1968 stoupl na 108

Invaze začala v noci na 21. srpna 1968. Vojska z rozhodnutí sovětského vedení obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému.

V celém Československu bylo už první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.

Na Kampě stojí památník obětem okupace

Pietní akty se konaly i na dalších místech. Například u Památníku 68/69 na pražské Kampě si lidé připomněli oběti okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a následných událostí o rok později.

Podle starostky Prahy 1 Terezie Radoměřské (TOP 09) je důležité události připomínat zejména mladé generaci a posilovat demokratický stát, který se dokáže bránit napadení zvenčí.

Památník 68/69 na nábřeží u Musea Kampa od výtvarníka Jiřího Sozanského | Foto: Roman Vondrouš,  ČTK

Památník na nábřeží u Musea Kampa vytvořil výtvarník Jiří Sozanský jako připomínku lidí, kteří během okupace a v následujícím roce zemřeli, byli zraněni nebo byli perzekvováni komunistickým režimem.

V Brně začíná program připomínek roku 1968 položením kytic u pamětní desky Danuše Muzikářové, která byla v 18 letech zastřelana 21. srpna 1969. Vzpomínková shromáždění se konají i v Olomouci, Liberci či Žatci.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroje: ČTK , Novinky.cz
spustit audio