Prezident Pavel: Rusko se od okupace v roce 1968 nezměnilo, i když už se jmenuje jinak

Petr Pavel

21. srpna před 55 lety se obyvatelé Československa probudili do okupované země. V noci do republiky vtrhli vojáci s tanky a letadly z armád zemí Varšavské smlouvy, hlavně ze Sovětského svazu. „Rusko se od té doby nezměnilo. I když už se jmenuje jinak, zůstalo v úplně stejných kolejích,“ prohlásil prezident Petr Pavel před budovou Českého rozhlasu, kde se tradičně konal pietní akt.

Prezident republiky se vzpomínkové akce před Českým rozhlasem zúčastnil po mnoha letech. Miloš Zeman se veřejným vystoupením spojeným s 21. srpnem léta vyhýbal.

Petr Pavel připomněl osobní vzpomínku na 21. srpen 1968, kdy mu bylo sedm let. „Když jsem se poprvé dozvěděl o invazi spojenců, tak to bylo v době, kdy jsem trávil prázdniny u babičky. Jediné, co jsem z toho měl, byl zmatek. Babička ráno seděla u rozhlasu a říkala, že nás přepadli Rusové. A já jsem jako malý kluk, kterému vštěpovali, že Rusové nás osvobodili, nechápal, jak nás mohli po tom, co nás osvobodili, přepadnout,“ zavzpomínal.

„Babička mi řekla, že to možná jednou pochopím. A trvalo to dlouho. Musím říct, že jsem nežil v prostředí, ve kterém by mi bylo od počátku jasno. K tomu, co se tehdy stalo a jaké byly souvislosti, jsem musel dospět po dlouhé době. Ale je lepší pozdě než nikdy,“ konstatoval Pavel.

Tehdejší vpád sovětských vojsk označil za jasné porušení mezinárodního práva i základních principů. „To, že vám někdo pomůže získat svobodu, ještě neznamená, že vám ji chce ponechat. Anebo to znamená, že má o svobodě úplně jiné představy než vy. Tehdy nás přišli osvobodit podle propagandy od nás samých,“ uvedl prezident.

Rusko se podle něj od té doby nezměnilo. „Tím, jak dělá zahraniční politiku, jak vnímá hodnoty. Což bychom si měli připomínat. Na Ukrajině se nyní děje něco podobného jako v Československu v roce 1968, řekl Pavel.

Pietní akt před budovou Českého rozhlasu | Foto: Martin Samek,  Český rozhlas

Jsme s vámi, buďte s námi

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve svém projevu připomněl život v Československu po roce 1968. Podle něj spočíval v tom, že „jsme něco chtěli dělat, a něco jiného jsme potom dělat museli“.

„Chtěli jsme mít dlouhé vlasy, a nesměli jsme. Chtěli jsme mít 1. května volno, a museli jsme do prvomájového průvodu. Chtěli jsme se jet podívat do Rakouska, ale nemohli jsme. Naopak jsme museli chodit na sovětské filmy, číst komunistický manifest a účastnit se pochodových cvičení,“ vzpomínal.

Miloš Vystrčil | Foto: Zuzana Jarolímková,  Český rozhlas

Připustil, že tím, že lidé dělali to, co museli, „se na budování socialismu a komunismu podíleli“. Srpnová okupace podle něj znamenala vzkaz. „Že jsme porobeným národem, který je odsouzený k tomu, aby sloužil a poslouchal. Ale my jsme to s touhou po svobodě nevzdali,“ uvedl k roku 1989.

Češi by se podle Vystrčila měli dál chovat podle slavné věty staré už 55 let "Jsme s vámi, buďte s námi". Tuto slavnou větu připomněla také šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která srovnala připomínku agrese v roce 1968 a současný konflikt na Ukrajině.

„Zrovna v té nejtemnější chvíli zazněl ze zdejšího studia poprvé do éteru signál 'Jsme s vámi, buďte s námi'. Signál, který o více než půlstoletí později v projevu před poslanci a senátory našeho Parlamentu zopakoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinci v čele se svým prezidentem dnes hrdinně čelí brutální ruské agresi, která skutečně v řadě ohledů připomíná naše vlastní trauma ze srpna roku 1968,“ připomněla.

„Nejlepší způsob, jak uctít památku všech obětí tyranií minulých, je vytrvat v podpoře bojovníků proti tyraniím současným. Ukrajinští bojovníci jsou v tom s námi, buďme i nadále my s nimi. Čest památce obětí totalit minulých a současných,“ zdůraznila Pekarová Adamová.

Před rozhlasem promluvil i premiér Petr Fiala (ODS). Ve svém projevu, který doprovázely nespokojené výkřiky, hovořil především o ruské politice a svobodě. „Ukrajina se ani po roce nevzdává, a je to právě ona, která celému světu ukazuje, že ruské komplexy, ruské imperiální instinkty zůstávají stejně nebezpečné jako v roce 1968,“ řekl.

Pietní akt před budovou Českého rozhlasu  (Markéta Pekarová Adamová a Petr Fiala napravo) | Foto: Ondřej Deml,  ČTK

Okupováni „přítelem a bratrem“

Také podle politického geografa Michaela Romancova jsou si napadení Československa a teď i Ukrajiny velmi podobné. Uvedl to v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Michael Romancov | Foto: Jana Přinosilová,  Český rozhlas

„Jsou tady samozřejmě jiní hybatelé – Putin není Brežněv, Ruská federace není Sovětský svaz, ale ta skutečnost, že konflikt je primárně politický a až později se začnou hledat jiná vysvětlení – vojenská, strategická, bezpečnostní atd.“

„V obou případech také naprosto selhalo jakékoli vyjednávání, protože jedna strana – a vždy to byla Moskva – jednat není schopná. Je schopná pouze dávat ultimáta. Takže jak v případě Ukrajiny, tak Československa, byly země přepadeny tím, kdo byl deklarován jako přítel, bratr, spojenec,“ myslí si.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. Hlavní podíl na invazi měly armády Sovětského svazu. Okupanti zůstali v Československu přes dvacet let. Politickým důsledkem bylo období normalizace, které přineslo politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod. O život kvůli okupantům přišlo na 425 Čechoslováků.