Exhumace těla Jana Masaryka otevírá starou záhadu. Sebevražda, vražda nebo nešťastná náhoda?
Za zavřenými branami lánského hřbitova probíhá práce, která se v českých dějinách opakuje jen výjimečně. Policejní specialisté zde exhumují ostatky Jana Masaryka, někdejšího ministra zahraničí. Jeho smrt z března 1948 dodnes patří k největším záhadám poválečného Československa. Moderní kriminalistické metody, které dnes mají vyšetřovatelé k dispozici, by mohly po téměř osmi desetiletích přinést nové poznatky - možná i definitivní odpověď na otázku, zda šlo o sebevraždu, vraždu, nebo tragickou náhodu.
Syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka zemřel 10. března 1948 po pádu z okna svého služebního bytu necelý měsíc po komunistickém převratu v únoru 1948. Podle oficiální dobové verze spáchal sebevraždu. Takto Masarykovu smrt oznámil ještě ten den v Národním shromáždění tehdejší ministr vnitra, komunista Václav Nosek.
"Ministr zahraničních věcí doktor Jan Masaryk není již mezi námi živými. K zármutku celého národa Čechů a Slováků ukončil dobrovolně svůj život."
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) ale prověřuje i možnou vraždu. Ředitel úřadu Dalimil Sypták loni ČTK řekl, že případ je zajímavý jak samotnou osobou Masaryka, tak i okruhem potenciálních pachatelů, kteří ho mohli zavraždit.
Loni úřad také obdržel překlady listin z diplomatických archivů Francie, USA a Velké Británie. Zavřené jsou zatím ruské archivy. Prověřování Mysarykovy smrti se otevíralo už několikrát, ať už na základě poznatků badatelů, nových listinných důkazů či znaleckého zkoumání.
Má Masaryk za uchem střelnou ránu? Odpověď dá CT vyšetření
Dá exhumace po téměř 80 letech odpověď na otázku, jak zemřel Jan Masaryk? Na výsledky soudních znalců si počkáme zhruba měsíc. Tkáně se už nezachovaly a odborníci tak budou vycházet převážně z kosterních pozůstatků. Podle Alexandra Pilina z Ústavu soudního lékařství je třeba provést CT vyšetření.
"Dá se zjistit přesná lokalizace a průběh třeba zlomenin. Také je často diskutována ta kytička za pravým uchem, jestli to je či není střelná rána. CT by to zcela určitě jednoznačně prokázalo."
O příčině Masarykově smrti se spekuluje po celá desetiletí. Při vyšetřování bylo několik pochybení. Například Státní bezpečnost nezabránila manipulaci s tělem, nezabezpečila místo činu, nevyslechla ani všechny svědky a neprovedla ani řadu expertíz. Objevilo se proto více verzí o tragické Masarykově smrti. Kromě sebevraždy se tak spekulovalo o vraždě nebo nešťastné náhodě.
Na příčině smrti se neshodnou ani historici
Ani mezi historiky není jednotný názor. Badatelka Václava Jandečková je například přesvědčená o vraždě. Ve své knize píše, že se v Masarykově bytě nacházel někdejší vyšší úředník ministerstva zahraničí Jan Bydžovský, který byl podezřelý z předávání informací tajným službám Velké Británie a Spojených států. V prosinci 2015 řekla Lidovým novinám, že Masaryk mohl být zavražděn na příkaz britské tajné služby SIS.
Naopak historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Kalous se teď spíše přiklání k verzi sebevraždy. A to hned z několika důvodů. Tím hlavním je směřování Československa po únorovém převratu v roce 1948 a i užívání Masarykova jména k propagaci někdejšího režimu.
"Oni ho k té vládě tehdy potřebovali, protože to byla určitá míra legitimity nově nastolené moci. Komunistům dělalo velmi dobře, když mohli říci: podívejte se, i Jan Masaryk jako syn zakladatele tohoto státu s námi souhlasí, a sedí ve vládě."
Tajemník Sum: Jeden den plánoval útěk, druhý den viděl jako východisko smrt
Jan Masaryk působil jako velvyslanec v Británii. Za druhé světové války pak jako ministr zahraničních věcí exilové vlády v Londýně. Po válce se vrátil do Československa. A i po komunistickém převratu v únoru 1948 ve funkci ministra zůstal. Přestože nebyl členem komunistické strany, působil v nové vládě Klementa Gottwalda. To ale pouze krátce. Zemřel jen dva týdny po puči.
Masarykovou smrtí se během let zabývaly desítky odborníků, bylo vedeno několik vyšetřování. Žádné z nich nedokázalo zcela vyvrátit některou z verzí - sebevražda, vražda či nešťastná náhoda. Žádný dopis na rozloučenou se nenašel.
"Jeden den euforicky plánoval útěk na Západ a druhý den jako jediné východisko viděl smrt," vzpomínal jeho tajemník Antonín Sum, který Masaryka přesvědčoval, aby emigroval a vedl protikomunistický odboj. Právě 10. března 1948, v den Masarykovy smrti, se měla Gottwaldova rekonstruovaná vláda představit parlamentu.
