Zájem o dobročinné závěti roste. Češi odkazují desítky milionů

Činžovní dům či milionové finanční obnosy získala organizace Člověk v tísni. Lékaři bez hranic obdrželi část vily v lukrativní pražské čtvrti. Podobné velkorysé odkazy jsou u nás stále vzácné, ačkoliv zájem o dobročinné závěti roste. V Česku právě probíhá Měsíc dobročinné závěti. Kampaň má podpořit lidi v tom, aby sepsali poslední vůli a pamatovali v ní na prospěšné organizace a projekty.

Přesné statistiky o absolutně největším finančním daru ze závěti nejsou centrálně evidovány, protože dárci i spolky často zachovávají diskrétnost. Lidé za loňský rok v závětích odkázali na dobročinnost desítky milionů korun. Například lékař záchranné služby Robert Pleskot se rozhodl darovat desetinu majetku organizaci Cesta domů, která poskytovala paliativní péči i jeho rodičům.

Díky darům můžeme zajišťovat paliativní péči

Co pro dobročinnou organizaci dar ze závěti znamená, popisuje Jan Staněk, mluvčí kampaně a vedoucí péče o dárce Domova svatého Josefa.

Jan Staněk|Foto: Romana Marksová, Radio Prague International

"Můžeme díky tomu zajišťovat paliativní péči, můžeme poskytovat rehabilitaci pro nemocné roztroušenou sklerózou. Je dobré budovat důvěru neziskovek, že ty dary se využívají s největší pozorností k té poslední vůli těch, kdo ty dary odkázali."

Koalice Za snadné dárcovství už dřív informovala o tom, že za prvních deset let kampaně dárci ve svých testamentech odkázali na dobročinnost 400 milionů korun. V minulém roce získala třeba organizace Lékaři bez hranic ze závětí čtyř dárců téměř šest milionů korun. Lidé mohou určit, na co se jejich odkaz využije.

Průzkum: Raději na dobročinnost, než státu

Podle agentury Ipsos uvedlo 85 procent dotázaných mezi 18 a 65 lety, že je lepší odkázat majetek na dobročinnost, než ho nechat propadnout státu. Tři pětiny lidí považují dar ze závěti za správnou věc. Z těch, kteří už teď prospěšné projekty podporují, jsou to čtyři pětiny, říká Kateřina Ptáčková z Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové.

Foto: Michaela Jílková, Profimedia

"Ten rozdíl je opravdu obrovský. U lidí, kteří se žádným způsobem takto neangažují, je podpora darování ze závěti zhruba na úrovni 40 procent, zatímco u těch, kteří pravidelně nebo jednorázově darují, kteří podepisují petice, kteří chodí vyjadřovat svoje občanské postoje, tak je ta podpora téměř 80ti procentní."

To se týká třeba dlouholetého podporovatele Charity České republiky Dušana Kejmara.

"Já amatérsky pomáhám v sociálních službách, a pokud prožíváte ty příběhy lidí, tak si myslím, že k těm pravidelným příspěvkům, které posílám téměř dvacet let, je tohle takové vyústění."

Bez závěti, bez příbuzných. Stát loni získal 560 milionů

A co se stane s majetkem lidí, kteří zemřeli bez příbuzných a nesepsali žádnou závěť? Pozůstalost připadne státu. Ten získá i majetek, který případní dědicové odmítli. Stát tak získává například nemovitosti, bytové vybavení, automobily, umělecké předměty či finanční prostředky, ale také zvířata. Loni získal dědictví za víc než 560 milionů korun. Řešil 1615 případů takzvaných odúmrtí.

Nabytí majetku však zahrnuje i výdaje. Pokud je dědictví zatíženo dluhy, úřad je uhradí. Platí také náklady za případný předchozí pobyt v nemocnici, vypravení pohřbu či likvidaci bezcenné pozůstalosti jako poškozený nábytek, obnošené oblečení či nepojízdné auto.

Peníze se převádějí rovnou do státního rozpočtu. Umělecká díla a starožitnosti obvykle dostanou muzea či státní hrady a zámky. O nepojízdná auta často stojí hasiči, kteří je využívají při cvičeních. Nemovitosti a věci nabídne úřad pak různým institucím. Pokud o ně nemají zájem, zařadí se do aukce.