Příběhy ukryté v českých symbolech. Z Masarykovy třináctimetrové sochy zůstaly jen boty
Sochy Tomáše Garrigua Masaryka, národní strom lípa, hymna Kde domov můj i podoba české vlajky. České národní symboly a připomínky vzniku republiky skrývají řadu pozoruhodných příběhů, zajímavostí i méně známých souvislostí, které dodnes připomínají českou historii a státnost.
Dnes slavíme státní svátek - Den vzniku samostatného čs. státu. 28. října 1918 byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska.
Na vzniku republiky se podílel první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk. V mnoha městech jsou po něm pojmenovány ulice a náměstí. Existuje i mnoho soch. Nejnovějším přírůstkem je socha v Hranicích. Byla odhalená začátkem října 2020. Bronzová plastika měří přes tři metry a váží zhruba 600 kilogramů. Její autoři ji pojali jako siluetu v životní velikosti jedoucí na koni. Na povrchu jsou texty s Masarykovými myšlenkami.
Masarykova socha v areálu Jeskyně blanických rytířů měřila 13 metrů
Zajímavá je i socha v Lánech, kde prezident Masaryk rád pobýval. Také zde má od roku 2010 jezdeckou sochu. Zajímavostí je, že kůň Hektor se pase. Říká se, že nejste dobrým jezdem, a kůň vás neposlouchá. To pro prezidenta neplatí. Masaryk totiž jízdu na koni miloval a dobře ji ovládal.
Už vzpomínaná nejvyšší socha byla v Rudce u Kunštátu. Najdete ji (tedy spíše její zbytky) v areálu Jeskyně blanických rytířů. Původně gigantická socha prezidenta Masaryka měřila úctyhodných 13 metrů. Slavnostního odhalení se dočkala u příležitosti desátého výročí vzniku samostatného Československa. Do našich časů se však bohužel nezachovala. Na začátku protektorátu byl vydán příkaz k jejímu zničení. Několikrát se ho podařilo obejít, ale díky udavačům se nakonec sochu (později už rozřezanou na kousky) zachránit nepodařilo. Dnes z obrovité sochy zbyly jen boty a tajemný obrys, ze kterého můžeme tušit, jak monumentálně asi vypadala.
Tisíciletá lípa stála v mokřadech na obchodní stezce
Českým národním stromem je lípa. Její listy najdete na vlajce prezidenta republiky a na státní pečeti. Lípa se stala od pradávna symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek. Když se v Praze roku 1848 konal Všeslovanský sjezd, stala se lípa oficiálně stromem všech Slovanů a Češi ji od té doby považují za národní strom.
Jedna z nejstarších lip je Tisíciletá lípa v Klokočově na Vysočině. Údajně bývala jedním ze stromů, které sloužily pro určení směru v pralesních mokřadech obchodní stezky spojující Čechy a Moravu. Nejmohutnější lípou na území České republiky je Vejdova lípa, jejíž obvod kmene měří 1225 cm. Věk lípy není přesně znám, uvádí se 600 i 850 let.
Hymnou se stala divadelní píseň
Nejstarší národní symbol všichni znáte. Je to hymna Kde domov můj. Pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Zajímavý pohled přidal literární historik Ferdinand Stejček. Dějištěm posledního obrazu Tylovy hry totiž je Nuselské údolí v Praze, a tak „vodou hučící po lučinách" je možná říčka Botič, a „bory šumící po skalinách" jsou skaliska porostlá borovicemi na strmých svazích. Písnička se lidem tak zalíbila, že se už pár dnů po premiéře zpívala v celé Praze. A tak se nakonec českou hymnou stal divadelní šlágr.
Podobu nových symbolů samostatné Československé republiky - vlajky, státního znaku a standarty prezidenta republiky určil 30. března 1920 zákon. Počet symbolů se od té doby rozrosl. Dnes se mezi ně řadí velký a malý státní znak, státní barvy a státní vlajka, vlajka prezidenta republiky (takzvaná prezidentská standarta), státní pečeť a státní hymna. Najdete je v článku 14 ústavy České republiky.
Masaryk chtěl na vlajku přidat pět hvězd
Naši vlajku řadí světoví odborníci mezi nejlepší. Je podle nich jedinečná, nedá se zaměnit s žádnou jinou a navíc barevně ladí. Barvy vlajky vycházejí ze starých slovanských tradic. Červená a bílá navíc byly dávnými barvami českého království a taková byla i původní česká vlajka: bíločervená, se dvěma stejně velkými pruhy, vrchním bílým a spodním červeným.
Po vzniku samostatného Československa se hledala její nová podoba. Je kolektivním dílem Jaroslava Kursy, Antonína Valšíka a Františka Kysely. Vybírala se z mnoha variant. Některé návrhy měly i heraldické figury. Prezident Masaryk chtěl dokonce přidat pět hvězd, které by představovaly Česko, Slovensko, Moravu, Slezsko a Podkarpatskou Rus. Nakonec zůstal jen modrý klín, který naopak Masaryk kritizoval, přestože šlo o prvek, používaný v české heraldice už asi od 15. století.
Prezidentská vlajka má od roku 1920 tvar čtverce. Na bílém podkladu, lemovaném okrajem z bílých, červených a modrých plaménků, je velký státní znak, pod ním pak na červené stuze podložené zlatými lipovými ratolestmi je stříbrný nápis Pravda vítězí. Když vlaje nad Pražským hradem, znamená to, že prezident je přítomen v České republice.
