100 let české vlajky. Mohla mít i hvězdy
Bílo - červená s modrým klínem. Taková je podoba naší vlajky. Před sto lety - 30. března 1920 - ji schválili českoslovenští zákonodárci. A po rozpadu federace vlajku převzala samostatná Česká republika.
"Jaroslav Kursa byl archivář ministerstva vnitra, který uměl malovat a zároveň se zajímal o heraldiku. Dalším členem komise byl Antonín Valšík z ministerstva národní obrany. To byl námořní důstojník ještě z doby Rakousko-Uherska. Měl zkušenosti s používáním vlajek na moři. Známý výtvarník František Kysela se zasloužil o to, že modrý klín sahá do poloviny vlajky a nikoliv do třetiny, jak se původně navrhovalo. Tím pádem vznikla esteticky vyvážená vlajka."
Autoři vlaky byli známí, ale málokdo věděl, jak například archivář Jaroslav Kursa vypadal.
"Měl jsem štěstí, že o mém hledání psaly noviny. Ty si přečetla jeho praneteř a přihlásila se mi. Přijel sem za ní a předala mi několik fotografií s Jaroslavem Kursou. Byl jsem nadšený. Prozradila mi další příbuzné, po kterých jsem pátral. V případě Antonína Valšíka, bylo štěstí, že jsem na internetu našel jeho vnuka. Ten netušil, že se děda zabýval návrhem vlajky, ale pomohl mi dohledat detaily. Třetí osoba František Kysela, byl známý už za první republiky, tam jsme fotografii měli. Máme fotografie i kontakty na příbuzné."
Česká vlajka patří k nejzdařilejším
"Já ji považuji pochopitelně za jednu z nejhezčích, protože člověk k ní má citový vztah. Mě bude 70 let, takže jsem naši vlajku vídával v různých momentech. V některých příjemných, třeba když si ji bral náš první kosmonaut do vesmíru, nebo když vlála na olympiádách, když jsme zvítězili. Také jsem jí vídával zborcenou krví například v roce 1968."
Klín na vlajce byl ve své době neobvyklý
Klín na státní vlajce byl v době jejího vzniku něco neobvyklého. Takovou měla například Kuba, ostatní byly většinou jenom pruhované. Oponentem návrhu byl člen ústavního výboru Josef Záruba Pfeffermann.
Jedním z důvodů, proč i dnes máme vlajku s modrým klínem bez jakýchkoliv složitějších symbolů, je názor autora vlajky Jaroslava Kursy, který tvrdil, že vlajku by mělo být schopné namalovat i malé dítě.
Barvy na vlajce jsou slovanské
"Proto znaková komise po určité době dospěla k závěru, že by bylo dobré přidat třetí barvu. Protože jsme Slované a slovanské barvy jsou bílá, červená, modrá, tím pádem byla modrá tou třetí barvou. Už se jednalo jen o to, jak modrou barvu vhodně vložit do bílo-červené vlajky."
Jaký mají podle vás Češi ke své vlajce vztah? V amerických filmech vidíme, jak vlají vlajky před domy, v Česku by to bylo něco podivného.
"To je typické pro Američany a třeba i pro Dány. Když přijedete například do Dánska, mají většinou před domkem stožár a na něm vlaje dánská vlajka. Hned po vzniku Československa vyšly články od Čechoameričanů, kteří přijeli do Československa a nechápali, proč se u nás vlajka vůbec nevyvěšuje. Je to naše národní charakteristika. My po vlajce sáhneme ve chvíli, kdy se nám například daří ve sportu, ale abychom na 28. října nebo na 1. ledna, kdy slavíme vznik České republiky, věšeli vlajku, tak to ne. Jsem zvědav, kdo si vzpomene 30. března, kdy je 100 let od přijetí zákona a vyvěsí si vlaječku zcela sám a vyjádřil tím, že si váží této vlajky, tohoto symbolu."
Víte, jak správě zavěsit vlajku?
U horizontálně zavěšené vlajky je bílá nahoře. U svisle pověšené vlajky má být bílá vlevo. A trikolóra má správně být složena v abecedním pořadí barev: bílá, červená, modrá.
