Věznice otevírají poprvé v historii své brány. Zájem byl takový, že spadl registrační server
Vězeňská služba organizuje v druhé půlce listopadu dva dny otevřených dveří. Zájemci o prohlídku žalářů se museli zaregistrovat na webu a čekat, jestli projdou důkladnou lustrací. Své bývalé klienty věznice dovnitř nepustí.
Poprvé v historii se Vězeňská služba rozhodla široké veřejnosti zpřístupnit všechny věznice. Každá z nich přivítá návštěvníky v neděli 15. listopadu a ve středu 25. listopadu. Prohlídky mají přísná pravidla. Zájem o ně byl takový, že Vězeňské službě spadl registrační server.
Prohlídka jako na letišti
Každého zájemce si dopředu prolustrují. Musí mu být více než 18 let, mít čistý trestní rejstřík. A dokonce nesmí mít ani příbuzného za mřížemi. Dovnitř se nedostanou ani zájemci, kteří už prostředí znají z dřívějších návštěv odsouzených.
Navíc každý návštěvník projde před vstupem bezpečnostní prohlídkou srovnatelnou s tou na letištích. Strážní nedovolí pronést mobilní telefony, fotoaparáty, chytré hodinky ani další nepovolená elektronická či záznamová zařízení.
Lidé pak poznají, kde vězni žijí, kde pracují, vzdělávají se a tráví volný čas. Případně kam jsou umisťovány vazebně stíhané osoby? A co všechno obnáší práce příslušníků a občanských zaměstnanců Vězeňské služby. Od žen budou možná padat i otázky, jak je to ve věznici s kosmetikou, s prádlem a jeho praním a podobně. Či zda je možné celu trochu vyzdobit.
Své prostory zpřístupní i zajím jediná Otevřená věznice v Jiřicích
Podoba prohlídek se bude v jednotlivých věznicích lišit podle charakteru a možností věznice. Lidé si budou moci prohlédnout i zatím jedinou Otevřenou věznici v Jiřicích, další vzniká ve Velkých Přílepech. Při přípravě pilotního projektu se Ministerstvo spravedlnosti spolu s Vězeňskou službou inspirovalo v zahraničí. Vzorem se staly Otevřené věznice ve Finsku, Norsku a Německu, kde představuje tento typ vězeňských zařízení klíčové pilíře moderních vězeňských systémů.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce další otevřené věznice či probační dům v každém kraji. V otevřených věznicích se vězni postupně připravují na návrat na svobodu a zvykají si na běžné návyky, jako se třeba sám probouzet včas do práce.
Podle analýzy se z těch, kteří věznicí prošli, vrátí za mříže do dvou až tří let po propuštění o 40 procent méně než srovnatelných vězňů ze standardního zařízení. Nejúspěšnější byli podle výsledků analýzy vězni, kteří v Jiřicích strávili zhruba šest až sedm měsíců před propuštěním. To je dostatek času si vytvořit správné návyky, ale zase ne příliš, aby člověk ztratil motivaci. I to udělá velký rozdíl oproti standardní věznici.
Na opravách by se mohli podílet i samotní vězni
"Potřebujeme otevřené věznice nebo probační domy, které s těmi lidmi budou intenzivně pracovat půl roku před jejich propuštěním. Budou je nutit, aby si sami prali a vařili, hledali práci a pracovali na sobě tak, aby neselhali ihned poté, co opustí brány věznice," říká Tejc, který dříve působil jako náměstek Vězeňské služby.
Zamýšlené projekty podle něj nevyžadují částky, které by "zruinovaly rozpočet Vězeňské služby". Navržený rozpočet podle něj určitě neumožní velké investice s výjimkou těch, na které si sbor sám ušetří - což budou například výrobní haly uvnitř věznic, financované ze zaměstnávání vězňů.
Jedním z dlouhodobých problémů je stav některých vězeňských budov, které jsou často zastaralé a původně sloužily jinému účelu. Ministr chce, aby se na opravách více podíleli samotní vězni. "My zajistíme pouze materiál a organizaci práce. Pokud si vězni opraví cely a sociální zařízení sami, tak se k nim potom chovají jinak a sami brání ničení věcí," zmínil. V Česku je aktuálně ve vězení asi 19 tisíc lidí.
