Nová bankovní rada - revoluce se nekonala

Jaký bude mimo jiné kurs koruny k euru v okamžiku přechodu k evropské měně, o tom rozhodne vedení nejvýznamnější ekonomické instituce v zemi, bankovní rada České národní banky. A právě tuto bankovní radu prezident Václav Klaus v pátek výrazně obměnil. Je to ostatně jedna z nejvýznamnějších pravomocí prezidenta. Ta mu umožňuje určit, kdo bude po dobu šesti let podstatně ovlivňovat život občanů i firem v zemi. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Prezident Václav Klaus (vpravo) s guvernérem Zdeňkem Tůmou, foto: ČTK

O tom, kdo bude jmenován novým členem bankovní rady a zejména kdo bude jejím šéfem, se spekulovalo hned po nástupu prezidenta Václava Klause do funkce. Připomínalo se tehdy, že Klaus má s Českou národní bankou některé nevyřízené účty. Mimo jiné jí obvinil z toho, že v roce 1998 přispěla k pádu jeho vlády. Naznačoval rovněž, že jmenovaní členové bankovní rady jsou prodlouženou rukou prezidenta Václava Havla. Tažení proti bance pokračovalo i po nástupu sociálnědemokratické vlády. Premiér Miloš Zeman a předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus se shodli na nutnosti novelizovat Ústavu a změnit způsob jmenování členů bankovní rady. Tento záměr nakonec nevyšel. V paměti je ale ještě velká kampaň proti jmenování Zdeňka Tůmy guvernérem České národní banky, kterou v roce 2000 rozpoutaly sociální a občanští demokraté. Miloš Zeman tehdy podal dokonce stížnost až k Ústavnímu soudu. Václav Klaus zase označil jmenování Tůmy za "šokující sdělení" a "neštěstí pro českou ekonomiku". Kdo by si tehdy jen pomyslel, že za pět let bude Klaus prezidentem a že za guvernéra České národní banky vybere na dalších šest let právě Zdeňka Tůmu. Odborníci i mediální komentátoři přivítali toto prezidentovo rozhodnutí vesměs s potleskem. Za dosavadního působení Zdeňka Tůmy v čele ČNB se podařilo udržet nízkou inflaci, stabilní měnu a makroekonomickou stabilitu. Uspokojení vyjádřil také hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.

"Já považuji opětovně jmenování pana Tůmy guvernérem jednoznačně za správné. Mezi investory je vnímán jako záruka kontinuity politiky České národní banky."

Zprava: prezident Václav Klaus, guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Miroslav Singer, Robert Holman a bývalý šéf České konsolidační agentury Pavel Řežábek, foto: ČTK

Také další volbou potvrdil Klaus jména, která už před časem nechal Hrad uniknout do médií, a s předstihem si tak otestoval, že proti volbě nebudou velké námitky ze strany odborníků ani finančních trhů. Nepřekvapilo proto jmenování Miroslava Singera, známého ekonoma a někdejšího šéfa holdingu Expandia, ani Roberta Holmana, profesora Vysoké školy ekonomické. Nejméně čitelná se stala pro odborníky pouze volba Pavla Řežábka. Ten neodcházel před časem z České konsolidační agentury jako úspěšný šéf. Prezident si ale v tomto případě stojí za svým názorem.

"Zabýval se obtížnými věcmi kolem problémových, klopýtajících podniků a bank. Myslím, že i to je mimořádná kvalifikace k tomu, aby někdo viděl bankovní problémy z jiné strany, z jiného úhlu."

Václav Klaus v rozhovoru pro pondělní Hospodářské noviny uvedl, že při současné obměně bankovní rady nejde o žádnou revoluci. Šlo mu prý ale o "velmi jemnou mixáž kontinuity a diskontinuity". Někteří analytici spekulují o tom, že za onou "diskontinuitou" se může například skrývat poněkud jiný názor nové bankovní rady na rychlost přijímání evropské měny. Noví členové rady jsou prý spíše, stejně jako prezident, eurorealisté, což se někdy překládá jako europesimisté. Staronový guvernér České národní banky Zdeněk Tůma ale říká, že i v bývalé bankovní radě existovaly odlišné názory na rychlost přijetí eura a zdůrazňuje, že jde nejen o otázku ekonomickou, ale také politickou.

"Kdybych měl vypíchnout ten hlavní problém, jeden tábor ekonomů říká, že kurs a měnová politika jsou důležité proto, aby pomohly absorbovat šoky, které na ekonomiku dopadají, druhý tábor říká, že kurs sám o sobě může tyto šoky generovat. A při rozhodování mezi těmito dvěma tábory pak záleží na tom, kdo čemu věří. To rozhodnutí bude nakonec politické. Především se musíme dívat na euro jako na součást integračního procesu v Evropě a bude záležet na politicích, jak se k tomuto procesu postaví."

Příští rok musí Václav Klaus jmenovat další dva členy bankovní rady. Pak prý může ještě posílit vliv lidí, jejichž myšlenkové a ekonomické orientace nejsou prezidentovi cizí.