Nová chemická politika EU zahajuje bez fanfár

Unipetrol

Chemický průmysl v Evropě čeká revoluce. Po letech prudkých sporů platí od začátku června nová legislativa unie známá pod zkratkou REACH. Má zajistit registraci 30 tisíc dosud používaných chemických látek a regulovat vznik nových. Nadšeni z nové legislativy ale nejsou ani představitelé průmyslu, ani ekologové. Také české podniky si stěžují, že nová evropská politika výrazně zvedne jejich náklady. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Ředitel Svazu chemického průmyslu Ladislav Novák, foto: Autor
Chemický průmysl v Evropské unii bude pod přísnější kontrolou. Během následujících 12 let se má vytvořit kompletní databáze o zhruba 30 tisících chemických látek, které jsou na evropském trhu. Všechny tyto látky mají být všestranně prozkoumány, aby se zjistilo, na co všechno mohou mít vliv. Náklady ponesou výrobci. Nejvíce nebezpečné látky, kterých je na trhu asi 1500, budou podléhat schválení od Evropské agentury pro chemikálie se sídlem v Helsinkách, pokud je podnik bude chtít využít přímo nebo v nějakém výrobku. Podniky budou mít povinnost informovat zákazníky i zaměstnance o případném riziku spojeném s užíváním chemických látek. To dosud nemusely. Představitelé chemického průmyslu varují, že jim REACH přinese obrovské náklady. V Česku se náklady odhadují na sedm až jedenáct miliard korun. Postiženy budou nejen samotné chemické podniky, ale všichni výrobci, kteří využívají jakékoli chemické suroviny, od textilního a potravinářského až po automobilový či počítačový průmysl. Ředitel Svazu chemického průmyslu Ladislav Novák řekl Radiu Praha, že program REACH může mít vliv i na zaměstnanost.

"V nejhorším scénáři může přijít o práci zhruba 15 tisíc lidí a významné budou dopady do státního rozpočtu."

Koho to hlavně zasáhne, velké nebo malé firmy?

"Hlavně malé a střední firmy. Ti velcí, ti se s tím zřejmě nějakým způsobem vyrovnají. Opravdu nejvíce jsou ohroženi malí a střední podnikatelé, firmy do 250 zaměstnanců: Oni mají nést zhruba 80 procent nákladů spojených s implementací."

Představitel textilního průmyslu uvedl před časem v České televizi, že například na výrobu bavlněné košile je potřeba asi jedenáct chemických látek, takže cena košile by se mohla zvýšit o deset až třicet procent. Příliš nadšeni z programu REACH ale nejsou ani ekologové. Vadí jim, že evropská směrnice neodstraní z trhu množství nebezpečných látek, včetně prokazatelně rakovinotvorných nebo těch, které způsobují vrozené vady a jiná vážná onemocnění.

"Chtěli jsme zavést princip povinné náhrady nebezpečných látek, pokud k nim existují adekvátní a dostupné bezpečnější alternativy."

Říká Jan Freidinger z hnutí Greenpeace. Čeští europoslanci se při projednávání směrnice v Evropském parlamentu názorově rozdělili bez ohledu na politickou příslušnost. Někteří ji považují za dobrý kompromis, jiným se vůbec nezamlouvá. Negativně se k zákonu staví například Jan Zahradil z ODS.

"Ten zákon nepřináší žádné měřitelné benefity, ať pro zdraví obyvatel nebo pro zlepšení životního prostředí. Na druhou stranu přináší velmi měřitelnou zátěž pro chemický průmysl v České republice i v Evropské unii. Jeho zatížení regulacemi, které nejsou nezbytné, proto samozřejmě povede k jeho určitému oslabení, povede k tomu, že se veškerá výroba zdraží, což nakonec pocítí koncový spotřebitel. A povede to také k tomu, že některé podniky budou muset z trhu zcela odejít."

Politik Jan Zahradil, foto: Autor

Pozici Česka při jednáních o programu REACH výrazně vytvářel náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha. Jaké jsou podle něj klady přijaté směrnice?

"Unifikace v přístupu, unifikace v hodnocení nebezpečných vlastností, to je podle mého názoru jednoznačný přínos. Jestliže jedna země se domnívá, že látka je neúnosně nebezpečná a druhá skupina zemí se domnívá, že nebezpečí je zanedbatelné, myslím, že je docela dobrá myšlenka, když se na mezinárodní úrovni ten přístup sjednotí a kriticky se ta látka vyhodnotí."

Neméně závažný je i další důvod.

"Stimulace k vývoji látek, které jsou méně nebezpečné, než ty, které jsou používány."

Karel Bláha ale vidí i krátkodobá negativa přijaté směrnice.

"Evropské komise zdůvodnila svůj návrh mimo jiné tím, že chtěla posílit konkurenceschopnost evropských podniků posílit. Já nezakrývám jistou obavu z toho, že se na přechodnou dobu konkurenceschopnost sníží. V dlouhodobém horizontu ale konkurenceschopnost může být posílena, protože bezpečnější výrobky mají nesporně tržní budoucnost."

Náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha, foto: Autor
Čeští výrobci tento optimismus příliš nesdílejí. Nový systém bude účinný jen v Evropské unii, nikoliv ve světovém měřítku. Ředitel Svazu chemického průmyslu Ladislav Novák uvádí, že všichni, kdo určitou chemickou látku vyrábějí nebo jí do Evropy dovážejí, budou pod dohledem programu REACH. Jenže to přece vůbec nestačí.

"Problém je v tom, že když někdo vyrobí tu chemickou substanci mimo evropský region a umístí ji do výrobku a ten výrobek potom doveze do Evropy, pak už nemáte šanci zjistit, z čeho ten výrobek je. To je podle mého názoru hlavní konkurenční nevýhoda evropské chemie."

REACH zkrátka na jedné straně zvýší nároky na evropské podniky, na druhé straně neochrání evropské spotřebitele před riziky skrytými ve výrobcích z třetích zemí. Karel Bláha je ale přesvědčen, že k nějakému dramatickému vývoji nedojde.

"Dovolím si poznámku, že zbytek světa se rovněž snaží omezit nežádoucí účinky chemických látek. Momentálně spočívá hlavní rozdíl v tom, že Evropská unie se opírá spíše o poznání nebezpečných vlastností, zatímco Spojené státy kladou větší důraz na hodnocení rizik. Jinými slovy řečeno, člověk může používat i velmi nebezpečnou chemickou látku, aniž by riziko poškození zdraví nebo životního prostředí bylo neúnosně vysoké.. To je tedy poněkud odlišný přístup, ale ve svém důsledku se oba přístupy setkávají."