Nové byty mají být nadále v nižší sazbě DPH

Dobrá zpráva přichází pro všechny, kdo si chtějí pořídit nové bydlení. Ministerstvo financí připravilo návrh, podle kterého by pětiprocentní daň na více než 90 procent nově postavených bytů zůstala zachována i v následujících letech. Byty by se totiž ocitly v kategorii tzv. sociálního bydlení. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Foto: Evropská komise

Česko získalo od Evropské unie výjimku na sníženou sazbu daně z přidané hodnoty na bytovou výstavbu do konce letošního roku. Pokud by nedošlo ke změně, zvedla by se od příštího roku sazba z dnešních pěti na devatenáct procent. Podle developerů by tak nové bydlení podražilo o statisíce až miliony korun. Už bývalá sociálnědemokratická vláda navrhla, aby se podstatná část bytové výstavby přesunula do kategorie tzv. sociálního bydlení, u kterého lze podle směrnic Evropské unie využívat sníženou daňovou sazbu. Představa Paroubkova kabinetu zahrnovala byty do 90 metrů čtverečních a rodinné domy do 150 metrů. Ministr financí první Topolánkovy vlády Vlastimil Tlustý šel ale ještě dál. Chtěl ponechat ve snížené daňové sazbě celou novou bytovou výstavbu bez jakéhokoli omezení. Argumentoval přitom tím, že definici sociálního bydlení si mohou členské státy unie určovat samy.

"My jsme se dotázali v Bruselu, konkrétně pana komisaře, do jaké míry je definice tzv. sociální politiky ve vztahu k bydlení zcela v kompetenci jednotlivých členských států. Dostali jsme dopis, že je to zcela v našich možnostech."

A proč navrhoval Vlastimil Tlustý zahrnout do snížené pětiprocentní sazby všechny nové byty a rodinné domy?

"Ze dvou důvodů. Jednak to ovlivní ceny všech nemovitostí na trhu a také veškeré nájemné. Jednak proto, že spravovat, neboli kontrolovat dodržování různých mezí je takřka nemožné. Z jiných států i historie je známo, že takové meze v praxi nevedou k ničemu jinému, než k obcházení. V době výstavby se deklaruje výstavba dvou sousedních bytů, které limit splňují, a pak jsou vzápětí ty dva byty propojeny. Tím je celé ustanovení obcházeno. Nepovažuji za fér hrát si na schovávanou s nějakými výměrami."

Nová vláda Mirka Topolánka ale zřejmě nebude chtít zbytečně provokovat Brusel příliš liberální normou, a tak s největší pravděpodobností přijme nový návrh ministerstva financí. Ten je kompromisem mezi původní variantou ČSSD a návrhem exministra Tlustého. Nižší sazba daně by tedy měla platit pro byty do 120 metrů čtverečních a rodinné domy do 350 metrů. Do tohoto limitu by se mělo vejít asi 95 procent všech nově stavěných bytů. V Česku je dnes průměrná plocha nově dokončeného bytu 105 metrů a u bytů v rodinných domcích je to 152 metrů. Podle ministra financí Miroslava Kalouska je daná varianta dostatečně velkorysá pro sociální politiku státu. Také Ivan Žikeš, viceprezident Asociace realitních kanceláří, říká, že nová definice sociálního bydlení je opravdu velkorysá.

"Sociální bydlení u bytů si představuji do 50 metrů. U rodinných domků si to vůbec neumím představit. Když má někdo na rodinný domek, tak rozhodně není sociální případ."

S určitými rozpaky přijímá návrh také Josef Vlášek, místopředseda Společnosti pro rozvoj bydlení. Jak řekl deníku Právo, příliš velkorysé pojetí sociálního bydlení znamená vlastně další daňovou úlevu v oblasti bydlení po odpočtu úroků z hypoték pro bohaté lidi. Ivan Žikeš si na druhou stranu myslí, že až návrh nové definice sociálního bydlení odsouhlasí vláda a parlament, mohlo by to přispět k uklidnění situace na realitním trhu.

"Myslím, že se poněkud zklidní, možná trochu přehnaně řečeno, hysterie, která je dnes patrná na trhu, kdy pod dojmem toho, že v roce 2008 by se měly zvednout ceny nových nemovitostí kvůli nárůstu DPH. Tato hysterie, i když je to silné slovo, pomine a poptávka se rozloží do delšího časového horizontu."

A je navrhované omezení 120 a 350 metrů významné pro developery?

Nová definice sociálního bydlení tedy podobu nových bytových projektů asi nikterak neovlivní. O jaké byty je vlastně dnes největší zájem?

"Je to rozdílné region od regionu. Myslím ale, že pořád ještě je největší poptávka po menších bytech. Záleží to právě na zmíněné úrovni koupěschopné poptávky. Zejména mladí lidé, kteří přicházejí se svými požadavky na trh, jsou limitováni určitou částkou. Od ní se pak odvíjí velikost bytu."

Říká Ivan Žikeš, viceprezident Asociace realitních kanceláří. Zvýšený zájem lidí o bydlení potvrzují banky. Loni si lidé na hypotékách půjčily přes sto miliard korun a od stavebních spořitelen dalších asi 50 miliard. A podobný vývoj lze očekávat i letos. Hodně lidí chce koupit nový byt ještě do konce roku, aby později nemuseli platit mnohem víc. Jenže také v tomto případě platí zákon nabídky a poptávky. Právě zvýšená poptávka tlačí ceny nahoru. Možná tedy později někteří lidé zjistí, že kdyby nepodlehli nervozitě na trhu, mohli přijít k bytu laciněji. Sníženou sazbu na daně na bytovou výstavbu dnes využívá v Evropské unii Francie, Belgie, Řecko, Španělsko, Itálie a Lucembursko. Velká Británie má dokonce nulovou sazbu DPH u výstavby nových bytů a domů.