Větší část bytové výstavby by neměla podražit ani po roce 2007

Poté, co se Praze nepodařilo v Bruselu dojednat prodloužení výjimky na nižší daň z přidané hodnoty z výstavby bytů, rozhodla se ve středu vláda využít jiné možnosti, jak vyšší daň a zdražení bytů obejít. Finta spočívá v tom, že byty do 90 metrů čtverečních a rodinné domky do 150 metrů čtverečních obytné plochy budou zařazeny do kolonky sociálního bydlení. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Česko má v rámci Evropské unie až do konce roku 2007 výjimku na bytovou výstavbu. Ta je zatížena sníženou sazbou daně z přidané hodnoty, to znamená pěti procenty. Standardní sazba je 19 procent. Pokud by se nic nezměnilo, od roku 2008 by bytová výstavba prudce podražila. Jestliže dnes stojí například nová garsoniéra v Praze zhruba jeden milión korun, zvýšená daň by cenu zvedla minimálně o dalších sto padesát až dvě stě tisíc korun. Na bytovém trhu by kromě toho vypukla panika a ceny by rostly mnohem víc než by odpovídalo očekávanému zvýšení daně. Pořídit si přitom vlastní dům či byt představuje stále pro mnoho našich občanům finančně nedostupný luxus. Evropská unie ale umožňuje používat trvale sníženou daňovou sazbu pro takzvané sociální bydlení, například pro výstavbu dětských domovů, domovů pro důchodce anebo pro nájemní obecní byty, financované z veřejných rozpočtů. Vláda ale ve středu rozhodla, že do kategorie sociálního bydlení zařadí i výstavbu bytů a domků do osobního vlastnictví. To je právě ona finta. Limitem pro tzv. sociální bydlení, jak říká Daniela Grabmüllerová z ministerstva pro místní rozvoj, by měla být užitková plocha nových bytů a domů.

Ministr financí Bohuslav Sobotka, foto: Autor
"U rodinného domku užitková plocha, což je celková podlahová plocha všech místností, tedy nikoliv garáže, nikoliv balkonu, nikoliv terasy, 150 metrů čtverečních. A u domu s byty je jako limit 90 metrů čtverečních na jeden byt."

Podle ministra financí Bohuslava Sobotky bude tyto podmínky splňovat 70 a pravděpodobně i více procent veškeré nové bytové výstavby i po roce 2007. Například podle velké stavební firmy Skanska se z letošní nabídky bytů do parametrů sociálního bytu vejdou zhruba dvě třetiny firemní produkce a u rodinných domů čtyřicet procent. Významnou roli ale bude hrát i to, že napasovat byt do nižší sazby daně půjde jen v případě, že v daném domě budou všechny byty do 90 metrů. Zazněly také hlasy, zda nehrozí, že Evropská komise časem sama definuje, co znamená sociální bydlení. Dosud je vymezení této kategorie v kompetenci národní legislativy. Daniela Grabmüllerová se toho ale neobává. Ani prý pro to není důvod, protože v jednotlivých zemích se historicky vytvořily zcela rozdílné podmínky.

"Nikdy se ani nenarodila tendence nějak harmonizovat, sjednocovat bytovou politiku, protože je v jednotlivých zemích unie hodně svázána s vývojem právního řádu, se zvyklostmi, s vývojem podpor i s charakterem bydlení. V některých zemích vysoce převažuje vlastnické bydlení. Některé země, například Německo nebo Holandsko, jsou spíše typické soukromým nájemním bydlením. Nemyslím si tedy, že by vůbec bylo možné při tak rozdílném vývoji a tak rozdílné bytové politice, rozdílné struktuře bytového fondu nějakou celoevropskou definici dohodnout. Ani v rámci těch 15 starých zemí unie se to nepodařilo. O to složitější by to bylo v rámci 25 zemí."

Na trhu se ale nyní zřejmě trochu obrátí situace proti předchozím letům. Před vstupem do Evropské unie zdražovaly v důsledku očekávání růstu cen hlavně menší byty. Lidé se snažili nákup urychlit anebo je nakupovali ze spekulativních důvodů. Po vstupu v roce 2004 se žádné velké zdražení nekonalo a ceny spadly. Teď mohou podobným vývojem projít velké byty, které skončí mimo vládou stanovenou hranici. Ministr financí Bohuslav Sobotka ale říká, že vláda se nadále bude snažit se státy EU vyjednat, aby snížená sazba DPH pro výstavbu všech bytů - tedy nejen takzvaně sociálních - platila i po roce 2007.