Česko se poprvé v EU "vzbouřilo", chce daňovou výjimku pro bytovou výstavbu

Foto: Evropská komise

Historicky poprvé využila Česká republika na půdě Evropské unie právo veta. I přes silné tlaky starých zemí unie zablokovala v úterý spolu s Polskem a Kyprem choulostivá jednání o změnách sazeb dani z přidané hodnoty. Pokud by totiž Praha souhlasila se změnami, došlo by po roce 2007 k výraznému zdražení výstavby nových bytů a tím i k celkovému zdražení na bytovém trhu. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Foto: Evropská komise
Sazby daně z přidané hodnoty se v Evropské unii značně liší a nejen pokud jde o výši základní sazby. Ta je například v Dánsku 25 procent, v Česku 19 a v Maďarsku 15 procent. Spor se ale nyní vede o prodloužení individuálních výjimek v daňových sazbách, které si staré i nové země vyjednaly v přístupové smlouvě. Česko tak usiluje o to, aby mohlo i po roce 2007, kdy má výjimka skončit, využívat nižší, pětiprocentní daň z přidané hodnoty na výstavbu nových bytů, dodávky tepla a dětské pleny. Rakousko, které od nového roku předsedá unii, navrhlo kompromis pro dodávky tepla a prodloužení výjimky nižší daně na opravy bytů pro všechny země unie až do roku 2010. Nechce ale ani slyšet o snížené daňové sazbě na výstavbu nových bytů. Proto Česko dohodu zablokovalo. Náměstek ministra financí Tomáš Prouza ale není zklamán.

"Nám se povedlo poměrně hodně. Povedlo se prosadit, že dodávka tepla, což byl druhý český požadavek, bude zahrnuta do snížené sazby DPH, a to bez časového omezení. To je velký úspěch. Druhým je to, že stejná pravidla, která byla zmiňována u renovace a obnovy bytů a domů, by měla platit i pro Českou republiku. V tuto chvíli se ještě budeme snažit prosadit sníženou sazbu DPH také pro výstavbu nových bytů a domů. To je vlastně jediný z těch tří bodů, který zůstal otevřený."

Co tedy bude dál? Česko, Polsko a Kypr mají čas do konce týdne, aby si odmítavý postoj k dohodě vyjasnily. Pokud by k ní nedošlo, mělo by to velké důsledky. Starým členským zemím Evropské unie by se neprodloužily některé výjimky, které jim skončily koncem prosince a novým zemím by se neprodloužily výjimky, které mají většinou skončit v roce 2007. Má to ale jeden háček. Zatímco staré země mají některé časově neomezené výjimky, a ty by jim dál zůstaly, ´nováčci´se musí spokojit právě jen s oněmi výjimkami do roku 2007. A to vytváří podle Prahy jejich nerovnoprávné postavení. Prahu samozřejmě hlavně zajímá, jaký dopad by mělo neprodloužení výjimky na stavební práce v bytové výstavbě. Tam by došlo ke skokovému zvýšení daně z pěti na devatenáct procent. A jak soudí náměstek ministra financí Tomáš Prouza, ve stejném rozsahu by se zvýšily i ceny nových bytů.

"Nemyslím si, že by kterýkoli developer chtěl část zvýšené daně financovat ze svého zisku takže myslím, že naprostá většina developerů by do ceny promítla plné zvýšení daně o 14 procent."

Totéž si myslí i předseda Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.

"Stavební firmy by rozhodně nemohly z toho daňového skoku něco ubrat, protože marže ve stavebnictví jsou velmi nízké. Tam se nedá nic skrýt. Myslím, že ani developerské organizace nejsou s to nějakým způsobem tento skok absorbovat, protože někdy možná zdánlivě vyšší ceny bytů jsou obvykle dány lokalitami, kde jsou drahé pozemky."

Zdražení bytové výstavby by ale bylo podle Miloslava Maška možná ještě větší, a to kvůli už probíhajícímu zdražení stavebních prací.

"Zejména v současné době, kdy se zvedají ceny energií. Tím pádem se určitě zvednou i ceny stavebních materiálů, které jsou na energiích velmi závislé."

Přesto si Miloslav Mašek zachovává jistý optimismus.

"Velmi pevně doufám, že naši vyjednavači v Bruselu tu výjimku dojednají, a to nejen pro rekonstrukce domů a bytů, což je velmi dobře, protože náš bytový fond je velmi zanedbaný, ale že obhájí výjimku i pro novou bytovou výstavbu."

Nejostřeji se vůči českému požadavku na prodloužení výjimky staví Německo. Ministr financí Bohuslav Sobotka ale neztrácí naději. Ostatně do vypršení dosavadní výjimky zbývají ještě téměř dva roky.

"Rád bych v nejbližších týdnech speciálně jednal i s německým ministrem financí."