Nové filmy, ale stará koncepce. To je MFF v Karlových varech.
Během letošních devíti dnů přijelo do Karlových varů na Mezinárodní filmový festival 120 tisíc diváků. Akreditovalo se 1294 hostů, 527 novinářů, 456 filmových tvůrců a 905 filmových profesionálů. Celkem bylo uvedeno 235 snímků, z nichž mělo 15 světovou, 28 mezinárodní a pět evropskou premiéru. Hlavní cenu si z tohoto už 39. ročníku odvezli Italové - bratři Andrea a Antonio Frazziovi za snímek Takové děti, jehož byli režiséry a spoluautory scénáře. Tak to je bilance největšího českého filmového festivalu.
"Myslím, že jsme přinesli hlavně nové filmy. Každý rok máme podobnou koncepci, nechceme od ní ustupovat. Je lepší se jí držet a naplňovat jí obsahem. To znamená, předložit publiku co nejhezčí filmy."
Jak byla na festivalu zastoupena česká kinematografie?
"Ta je zastoupena filmem Mistři od režiséra Marka Najbrta. Je to jeho prvotina. Řekla bych, že je neuvěřitelně zralý, a to jak z hlediska napsaného scénáře, tak z hlediska režie. Podařilo se mu něco, co je velmi vzácné. To je - natočit velmi satirický portrét ne zrovna hezkých českých rysů, povahy, ale přitom nesklouznout do parodie. Také bych nesmírně ocenila herecké výkony, kdy všichni herci hrají tak, aby z nich nikdo nepřečníval, nepotlačoval druhé."Na závěrečné ceremonii 39. MFF KV převzal polský režisér Roman Polanski Cenu za mimořádný umělecký přínos světovému filmu. Další festivalovou hvězdou byl například i mladý herec Elijah Wood, který se v posledních letech stal doslova idolem statisíců fanoušků po celém světě a to díky velkolepé třídílné sáze režiséra Petera Jacksona Pán prstenů.
"Osobnosti přijely. Některé na poslední chvíli. Některé se omluvily. Vím, že nám například jedna americká herečka napsala, že je jí moc líto, že nepřijede, protože zrovna dostala práci. Asi už nedostává práci tak často, takže to chápeme. Charlie Kaufmann, podle toho jaké filmy píše, je jasné, že je to uzlíček nervů, když napsal, že se necítí opravdu dobře, tak má asi k tomu nějaké důvody. Na festival přijíždí řada neméně významných lidí, i když třeba nejsou tak slavní. Nejenže reprezentují určitou národní kinematografii, ale i umělecké hodnoty. Myslím si, že přítomnost těchto lidí je vlastně nejcennější."
Filmové festivaly se ve světě rádi posuzují podle toho, kolik zajímavých a známých osobností přijede. Festival v Karlových varech mnozí rádi srovnávají například s festivalem v Benátkách nebo Cannes. Jak byste srovnávala vy?"Tak to je těžké. Karlovarský festival je kategorie A. To znamená, že je na stejném stupni uznání v organizaci FIAPF, jako festivaly, které jste jmenoval. Ale nezapomeňte, že Benátky mají dlouhou tradici od roku 1932. Cannes má tradici velmi komerčního festivalu, kde je strašně moc peněz. Tam se uzavírají obrovské obchody. To nemůžeme říkat, že k tomuto dochází i v Karlových varech. Festival v Karlových varech je kulturní událost na špičkové úrovni, nejen tady v České republice, ale i v tomto prostoru, který jsme si zvykli nazývat bývalý socialistický blok. Věhlas Karlových varů rok od roku stoupá. Vidím to na tom, o kolik lidí více nás žádá, aby mohli přijet. A o kolik zajímavých lidí více si pobyt zde platí a nepřijde jim to zvláštní. Jsou rádi, že od nás dostanou akreditaci, ale sami si zajistí ubytování. Karlovy vary jsou ve světě a to i v Americe velice populární. Opravdu se jim říká Cannes východu."
Říká Eva Zaoralová, programová ředitelka, která během letošního festivalu získala od ekumenické poroty Cenu za umělecký přínos karlovarskému festivalu.