Nový Knín má muzeum zlata
Nový Knín byl založen v raném středověku a proslul především těžbou zlata. O její historii dnes vypráví Muzeum zlata v bývalé mincovně. V okolí města se prý nachází ještě sto tisíc tun tohoto drahého kovu.
Středočeský Nový Knín je jedno z nejmenších měst. Odehrála se tu však významná historická událost. V roce 1186 tu byl sjednán tzv. Knínský smír.
"Došlo zde k významnému státoprávnímu jednání a sice mezi přemyslovským knížetem Bedřichem Pražským a moravským markrabětem Konrádem II. Otou Znojemským a na základě tohoto jednání došlo ke spojení Čech a Moravy,"
uvedl pro Český rozhlas ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl. Skutečnost, že jednání proběhlo právě v Kníně, podtrhuje význam místa v oněch dobách. Nový Knín byl založen v raném středověku, o čemž svědčí pozůstatky románského zdiva v kostele svatého Benedikta a Mikuláše.
"Zde, poblíž tohoto kostela, se s velkou pravděpodobností nacházelo nejstarší osídlení Nového Knína, které je spojené i s tzv. knížecím dvorcem a zde se možná také zrodilo pojmenování Knín. Knížecí dvorec měl patřit podle legendy kněžnám."
"V té době vytěžili nejbohatší naleziště zlata a v souvislosti s husitskými válkami nebyl dostatek investic do budování nových technologií. V dolech bojovali například s problémem čerpání spodních vod. Pak samozřejmě obrovským neštěstím byly hladomory a také požáry."
Těžká rána zasáhla Nový Knín během třicetileté války v roce 1639. V říjnu vtrhla do města švédská vojska generála Bannera, celé jej vydrancovala a vypálila, obyvatele z větší části pobila. Zničeny byly i doly. Město se z téhle pohromy vzpamatovávalo jen pomalu. Úpadek dolů byl takového rázu, že se nakonec nevědělo, kde ležely kdysi výnosné kamlovské doly, a znovu byly objeveny až ve 20. letech 20. století.
Radní se v 19. století dopustili dvou zaváhání, která pak ovlivnila vývoj na dlouhá léta. Knínu bylo totiž nabídnuto umístění okresního soudu, pokud opatří vhodnou budovu. Konšelé však odpověděli, že takovou budovu nemají a ani ji stavět nehodlají. Sídlem soudu se tak stala nedaleká Dobříš, která nabídla radnici. Podruhé se Nový Knín chybně rozhodl při stavbě železnice. Místní mlynáři měli obavy z konkurence a to zabránilo vybudování železničního spojení a trať míjí město ve vzdálenosti 3 kilometry.
Ale vraťme se ke zlatu. To se tu s přestávkami těžilo dál, až do roku 1953. Potom v okolí Nového Knína probíhal intenzivní geologický průzkum. Dodnes to připomíná i nejbližší okolí městečka.
"Nachází se zde několik desítek historických důlních děl, mezi kterými jsou i štoly ještě donedávna provozované v rámci geologického průzkumu. V těchto lokalitách byly vybudovány naučné stezky. Například štola Josef se nachází kousek od Čeliny a v současné době ji provozuje České vysoké učení technické v Praze, je to školní štola. Zároveň slouží i turistickým účelům, takže návštěvníci, kteří se objednají, mají možnost si prohlédnout podzemí, které je obklopeno bájnými stotisíci tunami zlata."
O historii těžby zlata se mohou turisté dozvědět nejvíc v Mincovně, kde je od roku 1999 Muzeum těžby a zpracování zlata. Název budovy je poněkud matoucí. Každý si při slově mincovna představí ražbu zlatých mincí, ale tak tomu nebylo. Sídlil tu horní úřad, kde se vytěžené zlato shromažďovalo.
"Název je spíše spojen s tím, že zde sídlil tzv. perkmistr, což byl královský horní úředník, který dbal na chod dolů, vybíral rovněž zlato, které se zde vytěžilo a zabezpečoval jeho transport do královské mincovny v Praze. Tím, že měl na starosti vykupování zlata, tak platil mincemi a odtud to slovo mincovna."
"Jedná se o ložisko Mokrsko a Čelina. Intenzívní geologický průzkum zde realizovala v roce 1980 - 1990 Geoindustrie Praha a konstatovala, že toto ložisko obsahuje neuvěřitelných sto tun zlata, což by představovalo intenzivní těžbu na několik desítek let a to, co by se z tohoto kopce vytěžilo, se rovná zásobám, které odtud putovaly během uplynulých 2000 let."
