Nový ředitel pražské zoo převzal jmenovací dekret

Pražská zoologická zahrada, podle mezinárodního hodnocení sedmá nejlepší na světě, mění vedení. Po řediteli, který ji k úspěchu přivedl, Petru Fejkovi se 1. ledna ujme funkce Miroslav Bobek. V úterý převzal jmenovací dekret. S jakými plány nastupuje? Jakým směrem hodlá zoologickou zahradu dál vést?

Miroslav Bobek dosud působil jako ředitel Českého rozhlasu Online a šéfredaktor Českého rozhlasu Leonardo. Jeho protikandidáty ve výběrovém řízení byli ekonom Miroslav Zámečník a bývalý šéfredaktor zpravodajství televize Nova Jan Vávra. Výběrová komise navrhla radě města právě Bobka. Pražský radní Milan Richter ocenil jeho odborné vzdělání i předchozí úspěchy:

"Vystudoval biologii na Karlově universitě, má zkušenosti s řízením větších kolektivů a má výrazná doporučení za projekty, které realizoval v oblasti zoologie."

Bobek se dlouhodobě se věnoval propagaci nejrůznějších přírodovědeckých projektů; stál například za projektem sledování migrace čápů černých z České republiky do afrických zimovišť a velmi populárním rozhlasovým pořadem Odhalení, který od roku 2005 sleduje život goril v pražské zoo.

V koncepci, kterou výběrové komisi předložil, se opírá o tři priority:

"Pokud jde o vztah ke zvířatům, zdůrazňoval jsem za prvé, že musejí být chována v takových podmínkách, které odpovídají jejich přirozeným potřebám, přirozenému chování. Za druhé jsem tam akcentoval prezentaci zvířat v kontextu prostředí, ve kterých žijí. A za třetí jsem uváděl, že zvířata, přinejmenším některá, myslím vyšší obratlovce, je potřeba vnímat jako individuality. Nemluvil jsem o individuálním přístupu, ale o vnímání těch tvorů jako individualit, které mají své životní příběhy, svá jména a podobně."

Po odchodu Bobkova předchůdce se objevily kritické hlasy, že Fejk kladl až příliš velký důraz na návštěvníky. Bobek odmítá kritizovat svého předchůdce. Podle něj nemá být zoologická zahrada chápána jako zábavní park, ale k rekreaci návštěvníků nepochybně slouží.

"Z druhé je to místo, které slouží ke vzdělávání. Že se děti naučí poznávat zvířátka je jedna možnost, druhá může být ekologická výchova, šíření informací o ohrožení druhů, o ochraně přírody a podobně. Za třetí na zoologických zahradách je velmi důležité, že se podílejí na ochraně biodiverzity. Že v nich jsou jednak rozmnožovány druhy, které se pak vysazují do přírody, nebo že slouží jako jakási noemova archa, jak se někdy říká..."

Bobkův předchůdce Petr Fejk stál ve vedení zoologické zahrady 12 let. Za jeho působení byla také přestavěna většina zahrady, přibyla řada nových pavilonů a areál se stal jednou z nejnavštěvovanějších institucí v Česku, ročně do zoo přijde kolem 1,2 milionu lidí. Jako úkol, který mu byl jmenováním uložen, vnímá Bobek udržení, respektive v rámci možností další zvyšování úspěšnosti zoologické zahrady. Růst návštěvnosti prý ale k jeho zadání nepatří.

"Nemám za úkol zvyšovat počty návštěvníků, já si ostatně myslím, že to ani není možné, s tím jsem do toho výběrového řízení vstupoval. V sezóně a v návštěvnické špičce se do zoo lidé už prakticky nevejdou, takže návštěvnost nelze zásadně zvyšovat. A to si myslím uvědomují i zástupci zřizovatele."

Petr Fejk v zahradě skončil v říjnu a od listopadu se ujal nově zřízené funkce šéfa České národní budovy v New Yorku.