Novým papežským nunciem v Praze se stal arcibiskup Erwin Josef Ender

r_2100x1400_radio_praha.png

Do Prahy ve středu přicestoval nový papežský nuncius, který zde ve funkci nahradí prvního porevolučního velvyslance Vatikánu Giovanniho Coppu. Nového nuncia tu čekají především jednání o podpisu smlouvy mezi Českou republikou a sv. Stolcem. Více informací přináší Milena Štráfeldová.

Novým papežským nunciem v Praze se stal třiašedesátiletý arcibiskup Erwin Josef Ender, dlouholetý vatikánský diplomat, který jako nuncius již působil na několika místech v Africe a naposledy se mu během jeho diplomatického působení v Pobaltí podařilo uzavřít státní smlouvy mezi Vatikánem a Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Jmenování do České republiky přijal arcibiskup Ender podle svých slov jako jakýsi návrat domů, do sousedského prostředí. Kardinál Miloslav Vlk k tomu uvedl:

"Je pozoruhodné, že on se narodil na teritoriu, které kdysi patřilo k pražské arcidiecézi, totiž v Kladsku. A druhá věc je, že některá svěcení přijal od kardinála Berana. Takže k té pražské diecézi a vůbec k Česku má své vztahy."

O nejbližších úkolech nového pražského nuncia v České republice kardinál Miloslav Vlk řekl:

"Má dokončit práci na smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem, která byla zhruba asi půl druhého roku připravována. Předchozí nuncius Coppa už neměl možnost tu smlouvu dovést až k parafování, případně k podpisu. A tohle bude ten první úkol."

Návrh smlouvy o vzájemných vztazích s Vatikánem dokončila Česká republika počátkem června jako jedna z posledních postkomunistických zemí. Dosud proběhlo celkem jedenáct kol expertních jednání, stále však chybí konečná verze, kterou by představitelé obou států mohli podepsat. Vladimír Němec z ministerstva zahraničí, který se za Českou republiku na jednáních podílí, k tomu uvedl:

"Důvodem pro určité zdržení nebo řekněme zpomalení jednání byly opakované připomínky Státního sekretariátu sv. Stolce k již dohodnutému textu smlouvy. Ta jednání probíhají na pozadí tvorby nové vnitřní legislativy života církví."

Navržená dohoda tak dosud neřeší značně složité majetkové vyrovnání, vnitrostátní problematiku restitucí církevního majetku a nové úpravy financování církví, i když právě to původně katolická církev požadovala. Mezistátní smlouva však zavazuje k tomu, že tyto oblasti budou v budoucnu dořešeny. Shoda zatím panuje v méně problematických oblastech spolupráce církve a státu, jako je školství, zdravotnictví, účast duchovních v armádě, ve sféře sociální a charitativní činnosti.