O biopotraviny je zájem, tou „nej“ letošního roku je paštika z přeštíka

Foto: oficiální facebook Biofarmy Sasov

Trhaná paštika z přeštíka, tedy z přeštického prasete z Biofarmy Sasov, se stala biopotravinou letošního roku. Soutěž, která proběhla už po patnácté, svědčí o tom, že zájem o biopotraviny v Česku neklesá. A to jak ze strany jejich výrobců, tak ze strany spotřebitelů.

Foto: oficiální facebook Biofarmy Sasov
Zájem o biovýrobky a jejich producenty stoupá a podporuje jej i ministerstvo zemědělství, třeba kampaní Září - měsíc biopotravin, v rámci které proběhnou dny otevřených dveří, exkurze do výrobních prostor a samozřejmě ochutnávky.

Ochutnávalo se i na tiskové konferenci ke zmíněné kampani. Třeba právě vítězná paštika z přeštíka a přítomna byl i dříve vyznamenaný kostní vývar. Představil je majitel biofarmy Sasov Josef Sklenář:

"Letos, respektive už loni, jsme do toho zakomponovali světovou kuchyni reprezentovanou Paulem Dayem. Právě on, myslím si, z velké části pomohl zachránit přeštické prase, protože on jako první prohlásil, že pokud ho budeme jíst, tak ho i zachráníme. On přišel i s tou filozofií využití prasete od nosu po ocásek. Tyhle naše dva výrobky tuto filozofii charakterizují, protože je v nich využito něco, co není považováno za nejkvalitnější maso, protože obsahuje hodně tuku. V případě toho kostního vývaru využíváme přesně to, co by se jinak vyhazovalo a ještě se za to platilo."

Oceněný jablkovo-meruňkový mošt z Hostětínské moštárny, foto: oficiální facebook moštárny
Biofarma Sasov nezískala ocenění poprvé, naopak, je prý takovým Karlem Gottem svého oboru. Ale není samozřejmě sama. Do letošního ročníku soutěže byly přihlášeny potraviny z různých odvětví. Oceněn byl třeba i jablkovo-meruňkový mošt z Hostětínské moštárny nebo biohermelín z ekofarmy Javorník.

Boj s vousatým vtipem

Zájem o biopotraviny mezi spotřebiteli stoupá, jejich producenti ale stále musí bojovat s předsudky, říká manažerka Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. Ona sama prý velmi často musí odpovídat, co je pravdy na vousatém vtipu o tom, že běžný zemědělec hnojí ve dne a biozemědělec v noci.

"Tenhle vtip je obrovským způsobem na škodu ekologickým zemědělcům a nejen proto, že je stále omílaný a už není moc vtipný, ale že řada z nich se bojí používat opravdu povolené postřiky na bázi rostlinných produktů a specifik. Nepoužívají vlastně nic jenom proto, aby je nikdo neviděl, jak něco na to pole stříkají, aby někdo neřekl: ´No jo, to je ten ekolog, co stříká v noci.´ Je jim to pak opravdu na škodu, protože oni pak nepoužívají to, co používají třeba jejich kolegové v zahraničí. Bojí se, že by přišli o dobré jméno, o značku, o zákazníky, to už prostě nevysvětlíte, to už zpátky nevezmete.

Jan Gallas, foto: archiv Ministerstva zemedělství ČR
Myslím si, že tento vtip je bohužel příčinou a zdrojem toho, že tyto povolené látky a přípravky na ochranu rostlin v ekologickém zemědělství nepoužíváme a že často výnos a úroda ekologických zemědělců v Česku je nižší, než výnos a úroda zemědělců za hranicemi, kde by nikoho nenapadlo něco takového řešit a argumentovat tím."

Počet výrobců biopotravin i ekofarem stoupá

Spotřebitelé se ale, i přes někde stále panující předsudky, po biopotravinách shánějí. Nakupují je nejčastěji, ze 60 %, v maloobchodních řetězcích, říká Jan Gallas z ministerstva zemědělství:

"Na druhém místě jsou pak prodejny zdravé výživy a biopotravin. Je zajímavé, že se v tomto segmetu se až 10% zboží prodá přímo ze dvora, na farmách, bez dalšího mezistupně, což podporuje stabilitu zemědělských podnikatelů."

Počet výrobců biopotravin letos od ledna do srpna stoupl o 8,5 procenta na zhruba 590 a zvýšil se i počet ekofarem. Ekologičtí farmáři nyní hospodaří na více než půl milionu hektarů půdy, což je zhruba 12 procent zemědělské půdy v Česku.