Ilustrace z Malého prince, foto: archiv Petra Síse
Výstava O létání a jiných snech představuje ilustrace z pěti knih výtvarníka Petra Síse: Zeď - Jak jsem vyrůstal za železnou oponou, Tři zlaté klíče, Ptačí sněm, Pilot a Malý princ a Robinson. Výstava začíná v pátek 13. září.
Petr Sís, foto: Matěj Baťha, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
"Autoři výstavy důkladně prostudovali moje knížky, vybrali ty o létání a o moři a zdůraznili kontext svobody, který jsem původně zamýšlel. Nenapadlo by mě propojení s výročím revoluce,"řekl Sís, který žije od roku 1982 v USA. Českému výtvarníkovi připomíná atmosféra a očekávání po sametové revoluci před 30 lety v Československu náladu po zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem v roce 2008. Ale pak všichni zjistili, že Obama nedokáže všechno zařídit, řekl Sís ČTK před zahájením výstavy v pražské výstavní síni DOX, kterou její kurátoři připravili k 30. výročí sametové revoluce.
Vítr musel foukat z Německa do Ruska
Některé zkušenosti s totalitním režimem jsou mu prý dodnes k užitku, řekl Petr Sís v jednom z dřívějších rozhovorů: "Bohužel ano, to je na tom to hrozné, i když myslím, že je to spíše taková koule na noze. Když jsem byl umělec profesionál, tak byla osobní cenzura. Já jsem třeba připravil obal na desku, kde jsem udělal letiště. Byl tam pytel, co vlaje ve větru.
Ilustrace z Malého prince, foto: archiv Petra Síse
Když jsem to donesl do Pantonu, tak řekli, jestli jsem si zjistil, odkud má foukat vítr. Já jsem se začal smát, bylo mi tehdy 25, a oni říkali: ne, ne, to je důležitá věc, a volali na ministerstvo kultury a na ministerstvo informací. Čekali jsme hodinu, než zavolali zpátky a řekli: vítr má foukat zleva doprava. Vítr mohl foukat z Německa do Ruska. A oni řekli: máte štěstí, ten prapor nebo ten pytel fouká správným směrem. To byla ta autocenzura, skrývání věcí v trávě a tak. Já to tak dělám dodneška. Lidi říkají, jak je to fantastické, ale to je nemoc z téhle doby, kdy se věci nemohly říct úplně na rovinu."
Učitelka, která mu dala poznámku, chodí na všechny jeho vernisáže
Petr Sís se narodil v roce 1949 v Brně, vyrostl v Praze. Absolvoval pražskou VŠUP a Royal College of Art v Londýně. V roce 1982 odešel do USA, kde kreslí ilustrace do novin a píše autorské knihy. Žije s rodinou v New Yorku a do ČR se pravidelně vrací. Na výstavě v centru DOX je i chronologie s důležitými daty Sísova života. Je mezi nimi také rok 1958 a poznámka z jeho žákovské knížky: "Nenosí pionýrský šátek... Petr zase zlobí s kreslením. Domluvte mu."
Ilustrace ze Tří zlatých klíčů, foto: archiv Petra Síse
"Jednu tu poznámku mi dala paní učitelka Marcela Smažíková, která psala mamince: ´Zase si kreslil v hodině mluvnice´," vzpomíná Sís. "Ta paní učitelka je bezvadná, energická, chodí na všechny moje vernisáže a teď zase přijde," dodal. Kontext svobody na výstavě zdůrazňuje i tapiserie Letící muž zapůjčená z pražského letiště věnovaná Václavu Havlovi. Byla to první z tapiserií ve veřejném prostoru podle Sísových návrhů. Pak přišla pocta Nelsonu Mandelovi či tapiserie Manhattanu v podobě žluté ponorky od Beatles, která visí v muzeu imigrace na newyorském Ellis Islandu.
Za svou tvorbu byl Petr Sís mnohokrát oceněn v Česku i ve světě - získal Zlatého medvěda na Filmovém festivalu v Berlíně, cenu Hanse Christiana Andersena a také Gratias agit - cenu za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.
