O masopustu se na Slovácku tančí pradávný mečový tanec Pod šable

Photo: CTK

Po čtyřech týdnech jsme tu opět s pořadem o folkloru, lidové kultuře, zvycích a tradicích. Vítám Vás u dalšího dílu našeho cyklu Ach synku, synku. Tentokrát si budeme povídat o fašanku, o vodění medvěda, o různých obchůzkách, pochovávání basy, čili o masopustu. Hezký poslech přeje Milena Štráfeldová

Foto: ČTK
Po delší době vítám ve studiu opět pana doktora Františka Synka.

A jak sami slyšíte, o masopustu je pořádně živo. Nahrávky pro náš dnešní pořad jsem pořídila na letošním masopustu v Roztokách u Prahy. Sešly se tu desítky maškar, kejklířů a muzikantů.

Já vám nejprve položím takovou záludnou otázku. Co je masopust? Je to začátek nebo konec lidového roku?

"Masopust je první část hospodářského roku. Je to období po adventu, po vánočních svátcích. Zimní období, kdy vlastně příroda odpočívala a lidé se bavili. Je to čas zabijaček, svateb, čas hojnosti. A od toho se dostáváme k tanečním zábavám, k společnému veselí. Tam začíná první příprava na nový hospodářský rok. V tom společném veselí a pospolitosti vesnické komunity."

Masopust je nejenom nejveselejší, ale asi vůbec nejztřeštěnější část roku. Jaký je jeho původ?

"Zase bychom mohli hledat původ ve starých, dávných dobách. Je v tom, že lidé odpočívali, setkávali se a radovali se z toho, že mají hojnost."

Předpokládám, že i tady jsou jakési pohanské kořeny?

"Já bych tam ty pohanské kořeny ani tak moc neviděl. Lidé v podstatě v tomto období chtěli přežít zimu, která pro ně byla nepříjemná, nepříznivá. Báli se jí, báli se těch "temných sil", které zimu provázely, těch dlouhých večerů, temných nocí a podobně. Vytvořili si určitý cyklus období zimního masopustu a potom i doby postní tak, aby se zase připravili na velikonoční slavnosti."

Jak dlouho tedy masopust trvá? Odkdy dokdy přesně?

"Masopust závisí na tom, kdy jsou Velikonoce. Před velikonočními svátky je sedm neděl, které mají určitou charakteristiku, a Popeleční středa udává termín konce masopustu. Je to vlastně celé období od Tří králů, kdy končí vánoční období, až do toho konkrétního masopustního víkendu, jak bychom dnes řekli."

Co nesmí o masopustu chybět?

"Samozřejmě nevázané veselí, různé masky, dostatek jídla, pití a řekl bych taková pospolitost."

Právě v těchto dnech probíhal masopust na spoustě míst v Čechách i na Moravě. Jak vypadá vrchol masopustu? Jak se slaví třeba zrovna u vás?

"U nás se slaví už jen jeden den, nedělní obchůzka. Ale jinak jsou kraje v České republice, kde se slaví více dnů. Základ je ale v tom, že během soboty, neděle, pondělí, někdy i masopustního úterý obcházejí vesnicemi průvody masek. Mohou být zvířecí, tam potom převažuje maska medvěda, kozla, koně, býka, nebo i lidské. Jsou to různé převleky a pak i masky, které jsou mýtické, dalo by se říct. Ty průvody navozují veselí, masky tančí s přihlížejícími a vtahují je do děje. Celá záležitost má v různých krajích různou podobu. Někde to jsou kolední obchůzky, kdy každý z účastníků má svou vlastní úlohu, určitým způsobem v té hře vystupuje jako vypravěč nebo jako osoba, která vystupuje se svým vlastním veršováním. Tato hra se odehrávala před každým stavením a pak se pokračovalo dále."

"V jiných částech jsou to obchůzky, jejichž podstatou je tanec, skupina nemluví, jenom tančí. Jinde jsou to obchůzkáři, například na naší slovácké straně, fašančáři, muži a chlapci, kteří chodí s dřevěnými šavlemi a tančí mečový tanec Pod šable. A samozřejmě je zase doprovázejí masky, kdy by neměl především na Moravě chybět medvěd."

Já bych to jen rozšířila, že se v průvodu objevují i velmi aktualizované masky. Kromě těch typických, kdy chodíval četník, pošťák nebo židovský obchodník, jsem v průvodu viděla třeba televizního hlasatele, chodívali kosmonauti, Lidoví milicionáři atd. Takže tady je zřejmě lidová tvořivost neomezená.

"To souvisí s tím, že folklor žije neustále, i v současných nových podmínkách. Kromě tanečních masek, které tam nesměly chybět, a kromě toho základu koledy nebo obchůzky, tam vždycky byla odezva na některé zajímavosti ze současného života, co lidé chtěli v dobrém kritizovat nebo nějakým způsobem připomenout a přiblížit."

Co je to pochovávání basy?

"Pochovávání basy je úplný závěr masopustu. Je to večer, při kterém se všichni snaží zvesela připomenout, že přichází chvíle smutná, chvíle rozloučení, že vlastně život se skládá z narození i smrti. A tady přichází v lidovém zvykosloví smrt. Je to obřad, při kterém za slavnostního proslovu končí rok slavností, končí rok hojnosti a nastává doba postu. Takže basa jako nástroj, který tvrdí muziku, umírá, odchází, odnáší se za pohřebních proslovů do dalšího klidného období. Končí čas veselí a slavností."

Foto: ČTK
Co se o masopustu jí a pije? Co tam nesmí chybět?

"Především by tam neměly chybět koblihy, boží milosti, jak se říká. Měl by být dostatek slivovičky, ale i vína, určitě se pije i pivo a všechno, co podporuje dobrou náladu."

Jsou nějaké krajové zvláštnosti? Vypadá masopust jinak třeba v jižních Čechách a u vás na Slovácku?

"Určitě vypadá jinak. V jižních Čechách to jsou kolední hry, při kterých každý z účastníků má svoji pozici, ví, kdy do toho děje vstupovat a jakým způsobem se má chovat. U nás na jižní Moravě je to spíš záležitost skupinového tancování, kdy celou skupinu vede gazda. Ten nosí ocelovou nebo dřevěnou šavli, na kterou se napichuje slanina, a ostatní tančí společný mečový tanec. Ovšem u všech zábav a slavnostních masopustních obchůzek je důležité to, že to byl první krok k magickému zajištění další úrody. To znamená, že se tančilo především s medvědem, na Valašsku s pohřebenářem, nebo na Slovácku s gazdou, případně s dalším z funkcionářů, s hejtmanem. Děvčata a ženy z každého stavení s ním tančily proto, aby si zajistily zdar příštího hospodářského roku. Z medvěda nebo pohřebenáře, který byl oblečen do slámy nebo hrachoviny, se ta hrachovina trhala, dávala se do košů, na kterých seděly husy na vejcích, pohazovala se slepicím, házela se do obilí. V podstatě se tímto způsobem snažili zajistit další hospodářský rok. Také tam byly tance jako skákání na konopě nebo válení dýní. To byly zase obřadní tance, které měly touto magickou formou přispět k růstu vysokého lnu nebo konopí, anebo velkých dýní."

Masopust v Praze
Kde z hlediska vás etnologů a folkloristů se uchoval masopust v zajímavé lidové podobě?

"Já si myslím, že těch oblastí je víc. Těžko se dají říct dvě nebo tři. Rozhodně velmi výrazná oblast je na Vysočině, na Horácku, obce Vortová, Studnice. Tam jsou velmi krásné a výrazné masky. Pak jižní Čechy, Chodsko, oblast kolem Doudleb. Samozřejmě Slovácko, Valašsko a určitě i ve Slezsku jsou zajímavé prvky a obchůzky. Nevím jak střední Čechy, spíš se to teď týká některých pražských městských částí. Já bych ale rozhodně nejvýše postavil Horácko, Studnici a Vortovou."

Dnes se tradice masopustu objevují i tam, kde už dlouho nebyly. Slaví se ve městech a přibírají úplně nové prvky. Začíná se to trochu podobat třeba benátskému karnevalu. Jak se díváte na tento vývoj masopustu?

"Je to pořád o maskách. Benátský karneval je ohromná krása, různé masky moderního i starodávného typu v tom nejkrásnějším provedení. Je to samozřejmě také o veselí, dobrém pití, jídle. Takže ona je to vlastně přenesená taneční slavnost do současného prostředí a podmínek velkého města. Vůbec bych se tomu nebránil. Čím víc takových akcí, tím lépe."

Kam bychom na masopust mohli pozvat?

"Já myslím, že kdekoliv, aniž bychom se dívali do kalendáře. Každá víska, každé město na to určitým způsobem reaguje. Je to plesová a taneční sezóna a vždycky nějak končí, protože čas přípravy na Velikonoce lidé ctí dodnes, i pořadatelé těchto akcí. Takže všude, byť se to posune o týden dopředu nebo nazpět, se masopust koná, vždycky jsou tam masky, veselé taneční zábavy a podle místních tradic ukončení plesového období."

Co nás čeká v tom následujícím období po Popeleční středě? Jsou tam nějaké akce, které by stály za vidění?

"V tom následujícím období by se mělo odpočívat a přemýšlet o nadcházejících Velikonocích, o Vzkříšení. Určitě se tam ale najdou další akce, které budou reagovat na nové jarní období. 18. března bude probíhat v Kyjově otevírání sklepů, jsou různé přehlídky cimbálových muzik, košty vína, například v Bojanovicích, v Moravském Žižkově. Přistoupí tam i různé přehlídky dětských folklorních souborů, akce typu Zpěváček, což je soutěž dětských zpěváků lidových písní."

Vy už jste to zmínil a trošku jste mne předběhl. Já jsem totiž chtěla avizovat, že příště se zřejmě sejdeme v Kyjově při otvírání sklepů, kde bude i přehlídka mužských pěveckých sborů. Jak takové otvírání probíhá? - To už je závdavek napříště...

"Je to chlapská záležitost, při které samozřejmě nechybějí ženy. Je spojena s ochutnáváním dobrého vína a je součástí přátelského setkávání mužských sborů a jejich zpívání. Už dozrálo nové víno a je to první příležitost, byť v postním období, kdy se vinaři mohou setkat a společně víno vyhodnotit, pozpívat a připravit si nějaký plán na celé další období."

V Kyjově se ale letos chystá ještě jedna opravdu veliká akce, která je pouze jednou za čtyři roky, Slovácký rok. Co to je?

"Slovácký rok je regionální folklorní slavnost kyjovského Dolňácka a Ždánicka. Je to nejstarší lidová slavnost, která se doposud koná v České republice, její první ročník byl v roce 1921. Letos by měl být 17. ročník. V polovině srpna bude čtyřdenní maratón folklorních pořadů, průvodů, řemeslnických ukázek, dobrého pití a jídla, tanečních zábav..."

...A hlavně krojů!"


Náš dnešní pořad z cyklu Ach Synku, synku končí. Za měsíc zase na slyšenou se těší Milena Štráfeldová.