O výsledku voleb mohou rozhodnout "nepevní" voliči

Politické strany bojují o voličské hlasy do poslední chvíle. A ve finále se už nesnaží přesvědčovat přesvědčené, tedy své skalní voliče, ale především ty, kteří by k volbám rádi šli, ale stále ještě neví, komu mají dát svůj hlas. Právě kvůli nim politické strany ještě těsně před volbami gradují své kampaně. Jaké procento voličů se rozhoduje až na poslední chvíli, koho volit, a podle jakých kritérií? O to se zajímala Naďa Bělovská z Rádia Česko:

Ještě pár týdnů před volbami nemá jasno, komu dát svůj hlas, asi deset až dvacet procent lidí, říká sociolog Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění. Počet nerozhodnutých voličů ale postupně s blížícími se volbami klesá:

"Jakmile se volby přibližují, to znamená, že lidé nějakým způsobem reagují na předvolební kampaň, v tu chvíli se začínají více rozhodovat, kterou politickou stranu by volili. A v podstatě klesá počet lidí, kteří jsou nerozhodnutí. Těsně před volbami, jako je situace současná, je to zhruba deset procent lidí."

Podle sociologa Jana Hartla, ředitele agentury STEM, zůstává těsně před volbami nerozhodnutá už jen menšina, pouze osm procent lidí. Poměrně velká část voličů ale tvoří další důležitou skupinu, která sice má představu o tom, jakou stranu by chtěla volit, ale není si svým výběrem úplně jistá:

"To je velká skupina lidí, a kdybychom ty nerozhodnuté vnímali spíše jako ony nestálé, těkavé, přelétavé voliče, tak to je velmi důležité. Taková skupina lidí je už podstatně početnější, je to něco kolem třetiny obyvatelstva. Dejme tomu pětatřicet procent."

A právě tito lidé, tedy ještě nerozhodnutí nebo zcela nepřesvědčení voliči, jsou hlavní kořistí, na kterou strany líčí své předvolební kampaně. Pokud totiž chtějí zvýšit svůj volební zisk, musí tyto nepevné voliče přesvědčit, aby volili právě jejich stranu, ale také aby k volbám vůbec přišli.

"Ta strana, která dovede zmobilizovat tuto svou latentní, podmínečnou a nejistou podporu a přivést lidi k volebním urnám, získá. Zatím co ta strana, která nalákala na svou volební adresu spoustu nepevných voličů, ale oni si nebyli jisti natolik, ti vlastně to své váhání vyřeší zcela jednoduše, že zůstanou doma a mají po rozhodovacím dilematu."

V konečné části volební kampaně jde tedy o to nepustit nepevné voliče, kteří straně chtějí dát hlas, a ty nerozhodné přilákat a přimět je k tomu, aby se k volbám skutečně dostavili. K tomu strany používají především předvolební kampaně. Podle Jana Hartla ale voliče nemusí oslovit pouze předvolební hesla a sliby dané strany. Někteří totiž hodnotí například jen kvalitu kampaně.

"On může o té věci uvažovat tak, že se mu zdá, že tato strana více přemýšlela, když tu kampaň sestavovala, více jim za to stála. Byli důslední, nenechávali nic náhodě. Zatímco přístup jiné strany ke kampani jim může připadat nahodilý, ledabylý, lidově řečeno to odflákli. To všechno v podstatě nepřímo hraje s volebním výsledkem."

Voliče, kteří nemají pevné politické přesvědčení, často ovlivňují i různé aféry, které se před volbami objevují.