Obec Dolní Žleb se pyšní několika českými nej. Patří mezi ně i historické nádražní hodiny
Na levém břehu řeky Labe, v blízkosti státní hranice s Německem, leží na samém okraji Národního parku České Švýcarsko obec Dolní Žleb. Pyšní se několika ‘nej‘. Kromě toho, že má nejseverněji a zároveň i nejníže položený přívoz, asi málokdo ví, že na malebném nádraží měří čas nejstarší funkční staniční hodiny na českém území.
Unikátní hodiny pocházejí z 19. století. Při průzkumu bylo zjištěno, že byly vyrobeny v Sasku, a do Dolního Žlebu byly instalovány později.
„Jsou to jediné hodiny tohoto typu, které se dochovaly na území České republiky. Je to německý výrobek. Trať do Děčína, tedy úsek do Podmokly, byla do roku 1945 provozována ze saské strany. Pocházejí z roku 1875. Podle fotografii ale víme, že se v Dolním Žlebu objevily někdy mezi rokem 1910 až 1918,“ řekl Českému rozhlasu Vilém Vavřička z Regionálního muzea města Děčína.
Hodiny jsou poháněny mechanicky závažím, na jedno natažení vydrží v chodu zhruba 28 až 30 hodin. Mají zdobné kování a dokonce i komínek, který v minulosti odváděl kouř z plynové lampy, která ciferník zevnitř osvětlovala. Dnes jsou osvětlovány elektricky. Správa železnic je totiž nechala ve spolupráci s děčínským muzeem v rámci rekonstrukce stanice před pár lety opravit.
Při rekonstrukčních pracích bylo objeveno dvanáct vrstev nátěru, kterými byla litinová konstrukce v průběhu let natřena. Hodiny se nyní vrátily ke své původní barvě – tmavému odstínu zelené. Zvláštností historické časomíry je nejen její stáří, ale také konstrukce. Říká se jim také nosové nebo nosní hodiny.
„Tento typ hodin se skládá ze dvou částí. První částí je hodinová skříň, domeček, na fasádě výpravní budovy. Každý, kdo se přiblíží k nádraží, ji uvidí. Je vyrobena z litiny a má dva ciferníky. Je vymyšlena velmi inovativně, protože oba ciferníky jsou natočené do stran tak, aby bylo možné odečítat čas z jakéhokoli úhlu, téměř odkudkoli. Když někdo přijel vlakem, nebo jel na nádraží, víceméně vždy viděl aktuální čas, protože půdorys domečku je v podstatě trojúhelník. A skutečně, když se na hodinovou skříň podíváme, vypadají jako nos trčící ze zdi,“ popisuje Vavřička. Druhou částí hodin je hodinový strojek, který je umístěn ve skříni uvnitř nádraží.
Nosové hodiny, jako ty v Dolním Žlebu, bývaly před mnoha lety na řadě nádraží v Německu, Polsku či Finsku. Většina z nich ale ustoupila modernizaci. Jen některé se podařilo zachránit v muzejních stanicích i podél historických tras nebo na výstavách.
Nejseverněji a nejníže položený přívoz
Zajímavostí je, že obec Dolní Žleb byla donedávna jedinou vsí, do které nevedla silnice. Dnes tam už podél toku Labe silnice samozřejmě vede a také cyklostezka Praha - Drážďany. Kdysi ale spojení s okolním světem zajišťovala pouze železnice a také přívoz přes řeku Labe.
Ten je v provozu pořád. Celý rok převáží pěší, cyklisty, motocykly i automobily do hmotnosti 12 tun. Přívoz Dolní Žleb na Labi je nejseverněji a nejníže položeným přívozem v Česku. Jedná se o jeden z posledních unikátů u nás - jde o prám s dolním vodičem.
Funguje tak, že ocelové lano je ukotveno u levého břehu a je po celé délce nadlehčováno plováky. Pro samotnou plavbu mezi oběma břehy se využívá proud řeky, a to postupným natáčením prámu proti proudu pomocnými lanky. Zkušení převozníci tak musí reagovat na aktuální vodní stav, povětrnostní podmínky a v neposlední řadě na přepravovanou tonáž.
