Obranná smlouva s USA nezakládá právo na rozmístění jaderných zbraní, ani na budování stálých vojenských základen
Čtyři a půl hodiny trvala ve Sněmovně debata o obranné smlouvě s USA. Představitelé SPD žádali celostátní referendum. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůrazňovala, že smlouva dává Česku další bezpečnostní záruku.
Několik desítek lidí proti smlouvě protestovalo na Malostranském náměstí blízko sněmovních budov. Proti hlasovalo jen 14 přítomných poslanců SPD a 4 z hnutí ANO. Smlouvu podpořili zástupci vládní koalice a většinově i zákonodárci opozičního hnutí ANO.
Co je ve smlouvě?
Čtyřicetistránkový dokument pojednává o oblastech, které mohou souviset s případnou přítomností amerických vojáků v Česku nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území.
Zabývá se například právním postavením amerických vojáků, týká se také ochrany životního prostředí, provozu motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil. Předpokládá také osvobození amerických vojáků od daní a cel v ČR. Součástí dohody je i seznam vojenských zařízení a prostorů české armády, které budou moci americké ozbrojené síly za předem dohodnutých podmínek využívat.
Podle ministryně obrany Černochové je smlouva důležitá i kvůli nynější bezpečnostní situaci v souvislosti s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině.
"Pro mě je to současná i budoucí záruka toho, že Spojené státy americké jsou naším nejbližším spojencem."
Černochová upozornila, že delší pobyt amerických vojáků v Česku by podle Ústavy musel schválit parlament.
SPD: Česko je podřízenou stranou
Naopak představitelé SPD žádali ke smlouvě celostátní referendum či aspoň její schvalování ústavní, třípětinovou parlamentní většinou, protože podle předsedy klubu SPD Radima Fialy znamená zásah do svrchovanosti. Smlouva je podle něho nerovná a Česko je v ní podřízenou stranou. Fiala po jednání řekl, že strana nemá ale sílu podat podnět k Ústavnímu soudu.
"My bychom rádi, ale bohužel nemůžeme, protože máme jenom 20 poslanců, a na podnět k Ústavnímu soudu potřebujeme myslím 44 podpisů poslanců, a to bohužel nedáme dohromady. Zkusíme oslovit hnutí ANO, ale myslím, že to bude bezpředmětné."
Další poslanci SPD poukazovali například na to, že obyvatelé jsou na přítomnost cizích vojsk citliví vzhledem k "dočasnému" pobytu sovětské armády v někdejším Československu po roce 1968. Na to reagoval Ondřej Lochman z hnutí STAN, když říkal, že sem Američané nepřijedou s tanky, nebudou střílet do lidí a nebudou unášet českou vládu.
Hnutí ANO prosadilo doprovodné usnesení
Radek Vondráček z hnutí ANO označil za demagogická tvrzení, že smlouva představuje nový "zvací dopis", nebo naopak že její odpůrci jsou pátou kolonou Kremlu. Smlouva podle něj prohlubuje bezpečnost a navazuje na české členství v NATO.
"Bude to vždy Poslanecká sněmovna, která bude rozhodovat o přítomnosti cizích vojsk na našem území, a tato dohoda na tom nic nemění."
Podobnou smlouvu má s USA 24 států aliance. Hnutí ANO však prosadilo s koaliční podporou doprovodné usnesení. Dolní komora zdůraznila, že dohoda nedává americkým ozbrojeným silám bez předchozího českého souhlasu právo budovat v Česku stálé vojenské základny ani v tuzemsku trvale pobývat. Rovněž nezakládá právo na rozmístění jaderných zbraní. Pro tyto body hlasovali i poslanci SPD. Ministryně Černochová po hlasování uvedla, že s doprovodným usnesením neměla vláda problém, je podle ní v souladu s postojem kabinetu.
Protože horní komora souhlasila s dohodou už minulý týden, prezident Petr Pavel ji může podepsat, a završit tak ratifikační proces v Česku.
