Od druhého do pátého října se bude konat v Evropském parlamentu v Bruselu výstava s názvem "Evropa, kolébka klasického porodnictví". S Historickými obzory se dnes vypravíme do Zdravotnického muzea, které se mezi jinými institucemi podílí na přípravě výstavy. Budeme si povídat mimo jiné o cestě od babictví k porodnictví jako vědecké medicíně, či například o porodnických kleštích.
Porodní bába při porodu, E. Roesslin, 1577 (ze sbírek Zdravotnického muzea)
Pomoc při porodu nebyla asi nikdy výlučnou věcí lékařského stavu či vědecké medicíny. Výstava "Evropa, kolébka vědeckého porodnictví" se týká dějin evropského porodnictví. Na její realizaci se mimo Zdravotnického muzea Národní lékařské knihovny podílí také Národní muzeum a Ústav dějin lékařství při první lékařské fakultě Univerzity Karlovy. O čem přesně výstava je, na to jsem se zeptal Šimona Krýsla, kurátora Zdravotnického muzea: "Výstava, kterou připravujeme v Bruselu, se zabývá dějinami vědeckého porodnictví. Znamená to, že představuje proces, ve kterém vědecká medicína postupně ovládla, nebo dalo by se říci, monopolizovala přístup k rodičce i k dítěti. Ale samozřejmě představit takové dějiny znamená představit i to, odkud vědecká medicína vyšla a i celek sociální praxe péče o matku a o dítě, jehož součástí vědecká medicína vždycky byla. Medicína nikdy není celý příběh. Především už zkušenost samé ženy, která dává život, má sama o sobě svoje dějiny."
Záštitu nad výstavou převzal europoslanec doktor Jaroslav Zvěřina. Proč se výstava koná právě v budově Evropského parlamentu v Bruselu? "My jsme se pokusili seznámit europoslance především s historií evropského vědeckého porodnictví, protože považujeme tu historii za velice zajímavou. V parlamentu se většinou dělají akce, které mají nějakým způsobem řešit nebo popisovat takové řekněme konfliktní záležitosti, ale porodnictví je myslím veskrze pozitivní příběh, který pomáhal během staletí neustále zlepšovat podmínky péče o rodičky a děti. A také výsledky, kterých bylo aplikací vědeckých výsledků dosaženo, jsou nepominutelné. A já si myslím, že je dobře ukázat, že ta oficiální medicína opravdu pomáhala měnit tvář světa a tvář Evropy a že Evropa je kolébkou vědeckého přístupu k porodnictví."
Jaroslav Zvěřina, foto: ČTK
Jaroslav Zvěřina také zdůraznil roli mezinárodní spolupráce při rozvoji klasického, vědeckého porodnictví v Evropě. "Je důležité si uvědomit, že Evropa již před staletími byla vlastně velice čile propojena těmi informačními kanály, a my jsme zjistili při historické reminiscenci, že třeba pražská lékařská fakulta a pražská gynekologická klinika byla velice váženým centrem také pro výuku vědeckého porodnictví. Sem jezdili experti z celého světa se učit."
Chamberlenovy porodnické kleště, cca. 1600 (ze sbírek Zdravotnického muzea)
Univerzitně vzdělaní lékaři se po dlouhou dobu porodnictví příliš nevěnovali, protože porodnictví a porod jako takový nebyl brán jako choroba, nýbrž jako fyziologická součást života. Proto se porodům věnovaly až do doby novověku především porodní báby. Mezi nejdůležitější mezníky v rozvoji porodnictví tak patří jejich prohlubující se lékařské vzdělání. Oslovili jsme přednostku Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků při první lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze profesorku Miladu Říhovou, která se na výstavě také podílí: "Předpokládáme, že ve středověku vzdělání porodních bab, ve francouzštině se jmenují daleko elegantněji 'sages femmes', čili moudré ženy, nebylo pod kontrolou žádné školy. Zřejmě spočívalo pouze na zkušenosti. Porodní bába, která obcházela rodičky například ve své vesnici a v okolních vesnicích, si vzala třeba svoji dceru, často se to dědilo z pokolení na pokolení, nebo nějakou jinou známou dívku ze sousedství, kterou zajímala tato stránka života a ta chodila s ní a prakticky to od ní odkoukávala a rady se předávaly původně vlastně jenom ústně. Musíme předpokládat, že ty ženy většinou byly negramotné."
Velký pokrok v zájmu o porodnictví jako obor a také ve vzdělání porodních bab znamenala doba osvícenství. Důvod nám sdělila profesorka Říhová: "Poněvadž rakouskému mocnářství se dostalo dvou opravdu osvícených panovníků, což byla proslulá Marie Terezie a Josef II., kteří se velmi starali o zdravotní, sociální politiku. Starali se o ní mnohem více než panovníci jiných zemí. Soudí se, že to bylo díky tomu, že porodník samotné Marie Terezie, a taky ministr, její velmi oblíbený rádce van Swieten, se sám těmito otázkami zabýval a porodnictví se odborně jako lékař věnoval. Funkce a práce porodních bab se dostává pod státní kontrolu a to změnilo všechno, a pak už musely ony chodit do školy, musely skládat zkoušky, musely mít svoje přednášky na lékařské fakultě." Ve stejné době došlo také ke zvýšení zájmu samotných lékařů o porodnictví.
Dřevěné porodnické kleště, 18. století (ze sbírek Zdravotnického muzea)
Důležitým objevem na cestě porodnictví od babictví ke klasickému porodnictví dnešní doby byl vynález nového technického provedení porodnických kleští z počátku 17. století rodinou Chamberlenů v Anglii. Dále vysvětluje Šimon Krýsl: "Porodnické kleště sestávají vlastně ze dvou lžící, které před Chamberlenovým vynálezem tvoří jeden celek. Objev je v tom, že obě lžíce těch kleští se skládají dohromady až v těle matky. Kleště umožňují lékaři nebo porodníkovi daleko větší svobodu v pohybování s oběma lžícemi kleští. Práce je daleko jemnější, daleko citlivější k tělu matky a samozřejmě použití těch kleští prudce snížilo výskyt vnitřních poranění, která vlastně ty kleště samy bez ohledu na obtížnost porodu té mamince způsobily."
Šimon Krýsl nám také odpověděl, zda bude moci návštěvník v budoucnu navštívit výstavu i v České republice. "My věříme a doufáme, že ano. Byla by to hrozná škoda, kdyby výstava, která přece jenom, i když se týká evropského porodnictví, je připravovaná v Čechách a vychází z dějin českého porodnictví v českých zemích, zůstala jenom v Bruselu a představila práci českých muzejníků a českých lékařů, kteří se na té výstavě podíleli, jenom v Evropském parlamentu. Rozhodně si myslím, že do konce příštího roku se návštěvníci mohou na výstavu Evropy jako kolébky vědeckého porodnictví těšit i v Čechách."
