Od tragické smrti brazilského prezidenta českého původu letos uplyne 30 let
Ani v dnešním vysílání nebude chybět krajanská rubrika. Připomeneme v ní osobnost brazilského prezidenta českého původu Kubitscheka, od jehož tragického úmrtí letos uplyne třicet let. Milena Štráfeldová pozvala do studia publicistu Ivana Brože, který o životě tohoto potomka třeboňských truhlářů napsal knihu.
Ivan Brož je autorem celé řady knih o významných českých a světových osobnostech. Jen namátkou jmenujme životopis generála Eisenhowera "Říkali mu Ike", knihu o dalším americkém generálovi, který v roce 1945 osvobodil Plzeň, "Patton byl váš nejlepší", psal o amerických prezidentech Georgi Washingtonovi nebo Thomasi Jeffersonovi, českém šlechtickém rodu Kinských nebo o dynastii Baťovců. Věnuje se ale i dalším našim krajanům ve světě, uveřejnil například velmi zajímavou knížku o chicagském starostovi českého původu Antonínu Čermákovi. Další prací Ivana Brože je životopis brazilského prezidenta Juscelina Kubitschka, které dal podtitul "Drama života a záhadné smrti prezidenta Brazílie českého původu". Ivana Brože jsem se zeptala, co ho vlastně vedlo k tomu, aby se zabýval právě Kubitschem.
"Na svých cestách po světě jsem vždy byl hrdý, když jsem se mohl setkat s někým, kdo s hrdostí a úctou vyprávěl o tom, co všechno Češi dokáží. Mezi tyto úspěšné lidi patří samozřejmě politikové. Víme třeba, že v Chicagu to byl Anthon Cermak, neboli Antonín Čermák, který byl zvolen starostou. A pak to byla samozřejmě Madeleine Albrightová, ministryně zahraničí Spojených států, před ní Caspar Weinberger, ministr obrany. Tito lidé byli českého původu. Ale nejdále ze všech to dotáhl Juscelino Kubitschek, on totiž byl narozdíl od paní Albrightové, která byla jmenována, zvolen do funkce pátého největšího státu na světě, tedy Brazílie ".
"On byl pravnukem. Jeho pradědeček Jan Nepomuk Kubíček odešel na konci 30. let 19. století jako najmutý voják do Brazílie. Odešel na smlouvu asi na rok nebo na dva jako žoldnéř pro tamní armádu."
Na místě je teď alespoň krátká ukázka z nové Brožovy knihy:
"Kubitschek z dětství věděl, že dědeček jeho maminky jménem Jan Nepomuk Kubíček před odchodem z Čech naposledy žil v Třeboni. Věděl také, že byl původním povoláním truhlář, velmi šikovný řemeslník a zároveň muž veselé povahy. V knize svých pamětí udává letopočet 1835 jako rok příchodu svého pradědečka do hornického města Diamantina. Avšak vlastní datum Kubíčkova odchodu z Čech a příchodu do Brazílie zůstává záhadou, stejně jako to, jak se jihočeský truhlář vůbec mohl vymanit z okovů přísné rakouské byrokracie, která v duchu zákona o vystěhovalectví z roku 1784 velice omezovala zejména odchod za oceán."
Sám Juscelino Kubitchek se dostal do vlasti svých předků pouze jednou. Dne 12. září 1930, shodou okolností v den svých 28. narozenin, přijel do Prahy, kde pobyl několik dní, než odejel do Berlína. Ve svých memoárech o tom napsal: "V Československu jsem chtěl zůstat trochu déle, především ze sentimentálních důvodů, neboť Československo je rodištěm mých předků. Svůj důvod jsem si připomněl již při zápisu v recepci hotelu. V Československu mé příjmení bylo tak běžné, jako například Oliveira v Brazílii. Recepční, potěšený tím, že může uvítat jihoamerického hosta, potomka Čecha, mi ukázal telefonní seznam, kde byl uveden minimálně tucet Kubíčků."
V kterých letech byl Kubitschek prezidentem Brazílie?
"Prezidentem byl v letech 1956 až 60, respektivě 61, do ledna 61 ".
Vy jste říkal, že byl levicově orientovaný. Co tedy přinesla jeho vláda?
"Ono se těžko dá říct levicově. Sociálně spíš. On byl takový levý střed,abych tak řekl. Jeho vláda přinesla především velikou industrializaci země, ale bohužel na druhé straně se země zadlužila, protože on nechal vybudovat nové hlavní město Brasília. To bylo vybudováno právě v jeho období, a to za tři roky a sedm měsíců. Bylo to nové, futurologické město, postavené na bázi projektů Lúcia Costy a zejména Oscara Niemeyera."
"Je velice moderní, supermoderní, ale řekl bych - takové trochu smutné. Schází mu to, co je v Rio do Janeiru nebo v Sao Paulu, ta brazilská dynamika, ta samba. Všechny ty známé věci v té Barsílii nejsou. Ale nicméně to město mělo jeden velký význam. Za prvé on se snažil dostat byznys z pobřeží do centra státu a zejména se mu podařilo využít polohy města k tomu, že v Brazílii byly vybudovány velké autostrády. Dálnice, které spojovaly bohatý jihovýchod, oblast Sao Paula a Rio de Janeira, s Amazonas, se severem. A také východ země s jihem. On sám prohlásil: kdyby už nic jiného, tak už to, že toto nové hlavní město se stane průsečíkem nových dálnic, to už za to bude stát".
"Ano, setkal jsem se s krajany a setkávám se s nimi dodnes. Jedním z nich je například pan Jodas, šéf česko - brazilské společnosti na výrobu cementu v Recife, který nám pomáhal při tvorbě této knihy. A samozřejmě velice mi pomohli i na brazilské ambasádě. Pochopitelně jsem prošel archívy, to, co jsem neviděl na vlastní oči v Brazílii, jsem si dostudoval tady z archívů a z dalších materiálů ".
A poslední otázku ke Kubitschkovi. Ví se o něm, že by třeba ještě alespoň rozuměl česky?
"Ne, určitě nerozuměl česky, nebo jenom pár slov. Staří diplomaté mi vyprávěli, že když ještě v Rio de Janeiru, byla nějaká recepce a byla tam herečka Kim Nowak, která je také českého původu, tak portugalsky řekl: my Češi máme hezká děvčata. A to - my Češi - řekl česky a přitom se hrdě bil v prsa."
