Odbory a Česká národní banka mají rozdílný pohled na inflaci

Výrazný nárůst životních nákladů v příštím roce je podle odborů důvodem k tomu, aby se mzdy v podnikatelské sféře zvýšily téměř o deset procent. Tento požadavek zazněl na čtvrtečním setkání členů bankovní rady České národní banky s představiteli největší odborové centrály v zemi. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Zdeněk Tůma, guvernér ČNB, foto: autor

Odboráři zdůvodňují růst platů hlavně tím, že se kvůli reformě veřejných financí prudce zvýší inflace, a to na pět procent. Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma nechtěl požadavek odborů na zvýšení platů komentovat, protože nehodlá být arbitrem mzdovým vyjednávání. Radiu Praha ale řekl, že pohled banky i odborů na českou ekonomiku je podobný. Liší se ovšem v tom, jak pohlížet právě na inflaci, kterou odbory očekávají. Sama banka připravuje podle Tůmy novou prognózu vývoje inflace, takže zatím nemíní citovat žádné číslo.

"My jsme hodně akcentovali to, že je to jednorázový nárůst cenové hladiny v důsledku administrativních změn. Odbory naproti tomu se na to dívají jako na inflaci, kterou je třeba promítnout do mzdových požadavků."

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch, Radiu Praha potvrdil, že odbory a centrální banka se vcelku shodují v názoru na vývoj hrubého domácího produktu, a produktivity práce. Očekávají prý i podobný vývoj inflace. Shoda ale skutečně nepanuje v názoru na dopad očekávané inflace.

"Česká národní banka zdůrazňuje, že půjde o přechodné zvýšení inflace a pak se to vyrovná. My ale namítáme, že zvýšené ceny už zůstanou. Ty se nevrátí. My tedy musíme nyní díky i té zpackané reformě promítnout nárůsty životních nákladů do našich mzdových požadavků. V budoucnu už by je pak nikdo nechtěl vzít v potaz, zatímco životní náklady budou zatíženy trvale. Jde o náklady na bydlení, na dopravu, na potraviny, to je prostě trvalá změna k horšímu z pohledu cenové hladiny."

Předseda ČMKOS Milan Štěch, foto: autor

Guvernér centrální banky na druhou stranu konstatoval, že odbory nepožadují plošný růst mezd, protože si jsou vědomy toho, že v různých firmách jsou rozdílné možnosti na zvýšení mezd. Šéf odborů připustil, že v rozpočtové sféře je situace špatná, takže nárůst platů by mohl být maximálně dvě procenta. Milan Štěch také podotkl, že odbory nechtějí mzdy, které by nebyly pokryty produktivitou práce. Na druhou stranu připomněl, že podniky budou mít své zisky díky reformě veřejných financí méně zdaněny, takže není důvod nepožadovat více peněz na udržení životní úrovně zaměstnanců. Ta je vážně ohrožena, protože zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty v rámci reformy financí přichází navíc v krajně nevhodnou dobu.

" České zvýšení DPH se děje v době, kdy je v rámci Evropy nevhodná konstelace. Tady není možné říci, že na Slovensku nebo v Německu, když se zvýšilo DPH, nepromítlo se to až stoprocentně do cen. My to děláme v době, kdy v Evropě začíná být poptávka po potravinách, respektive po prvotních surovinách pro výrobu potravin. Je to i kvůli politice v oblasti bioenergií."

Šéf odborů opakuje, že zvýšené životní náklady po očekávaném zdražování se dotknou převážně nízkopříjmových skupin. Odmítá zároveň tvrzení, že požadavek na vyšší růst mezd může být impulsem k poptávkovému inflačnímu tlaku. Milan Štěch si naopak myslí, že inflační tlaky může spíše vyvolat velké snížení daně z příjmu pro nejbohatší lidi.

Foto: autor