Odbory k doporučením NERVu: Zdravotnictví není jen tržní systém

Český parlament jedná o reformě zdravotnictví, nejrůznější zájmová sdružení a odboráři proti ní protestují. Národní ekonomická rada vlády, takzvaný NERV, vystoupila se svými doporučeními k reformě. Jak se staví k vládnímu návrhu a co o nich soudí odpůrci reformy jako takové?

Miroslav Zámečník, foto: Vláda ČR

Rada představila svá doporučení v úterý na veřejném semináři. Zdravotnická sekce NERVU projednala problematiku zdravotnictví z ekonomického hlediska a došla k deseti doporučením: Chroničtí pacienti by neměli platit regulační poplatky u lékaře, když vstoupí do zvláštního programu a zavážou se ho plnit. Za dodržování léčby by měli být bonifikováni. Ostatní pacienti by naopak měli platit víc, když půjdou ke specialistovi bez doporučení praktika. Pacienti by u lékaře podepisovali, jakou léčbu jim poskytl, radí NERV.

"Ten pacient v momentu, kdy už mu byla služba poskytnuta, už chápe, jaký objem peněz bude jeho zdravotní pojišťovně vyúčtován, jaké výkony byly provedeny a zda byly provedeny, a to včetně poučení lékaře. To je jedna z oblastí, které jsou opravdu důležité. Je to jednoznačné posílení práv pacienta a jednoznačné posílení transparentnosti,"

říká patron této zdravotnické pracovní skupiny NERVu Miroslav Zámečník. Experti dál navrhují, aby pacienti, a to nejen chroničtí, platili v nemocnici jenom 30 dnů. Dosud ochrana při placení regulačních poplatků v nemocnici není.

Leoš Heger

Přítomný ministr zdravotnictví Leoš Heger ocenil, že experti potvrdili také řadu jeho reformních záměrů, například seznamy léků vysoutěžených v elektronických aukcích. Uvítal i to, že experti podporují platby nemocnicím za diagnózu DRG místo rozpočtů a změny v přerozdělení pojistného mezi pojišťovnami. Ministr uvedl, že reforma zdravotnictví musí být sociálně citlivá:

"Přidávám samozřejmě svůj hlas k tomu, abychom při uvažování o změnách ve zdravotnictví postupovali s maximální pokorou, s ohledem na sociální citlivost zdravotnictví a s rozumem. Reforma musí být přátelská, seriózní a odborná."

Dagmar Žitníková

Proti vládní reformě zdravotnictví protestují různá zájmová sdružení a zejména zdravotní odbory. Podle jejich předsedkyně Dagmar Žitníkové ekonomové přistoupili ke zdravotnictví z úzce ekonomického a tržního hlediska. Přestože tedy souhlasí s některými návrhy, jak zprůhlednit finanční toky, nelíbí se jí, že byly z vyloučeny aspekty sociální.

"NERV hodnotí poskytování zdravotní péče převážně z ekonomického hlediska a používá tzv. ekonometrické hodnocení. Na základě toho se nás snaží přesvědčit, že péče by měla být posuzována podle nákladové efektivity."

To ale podle Žitníkové nestačí. Používání pouze ekonomických kritérií se podle ní může negativně obrátit proti jednotlivým pacientům. Jako příklad špatného vlivu tržních principů na zdravotnictví uvádí komerční zdravotnictví USA.

Na semináři také vystoupil premiér Petr Nečas a ohlásil, že bude nezbytné zvýšit spoluúčast pacientů o pět procentních bodů na 22 procent:

Zleva Michal Mejstřík, Petr Nečas a Martin Kocourek, foto: ČTK

"Stále z tohoto pohledu budeme patřit mezi pět zemí Evropské unie s nejnižší mírou spoluúčasti, že budeme mít nejnižší míru spoluúčasti ze všech sousedních zemí. Že například Slovensko má 33 procent a Maďarsko a Polsko téměř 30 procent. My budeme stále hluboce pod touto mírou spoluúčasti."

Vedoucí zdravotnických odborů oponuje:

"Není to pravda. Kdybyste si vytáhl statistiku z Evropské unie, tak zjistíte, že například když reformátoři hovoří o tom, že náš systém by se měl nejvíc přiblížit Holandsku, a Holandsko má nižší spoluúčast pacientů než má Česká republika. Velká Británie má nižší spoluúčast než má Česká republika. Takže není pravdou, že má Česká republika nejnižší spoluúčast."

Dagmar Žitníková upozorňuje, že ze statistik také vyplývá, že současně s tím má Česká republika jedny z nejnižších výdajů státu do zdravotnictví.