Reformní zákony přinesou změny pacientům i nemocnicím

Od neděle začaly platit v Česku tři nové zdravotní zákony. Mění práva i povinnosti současných pacientů a upravují řadu věcí od přístupu k dokumentaci až po asistovanou reprodukci. Podle nových norem také bude prodloužena dojezdová doba sanitek. Zákony také nařizují sankce pro lékaře, kteří poruší zákon nebo stanoví zda má být pacient léčen, když už o sobě není schopen rozhodovat. Lékaři i pacienti ale už teď mluví o právní nejistotě - výklad řady ustanovení je prý nejasný.

Prvním zákonem, který začal platit, je dlouho diskutovaná norma o zdravotních službách. Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera zlepšuje práva pacienta. Lékař musí pacientovi podle normy plně zpřístupnit informace o jeho zdravotním stavu, včetně informací o tom, kolik si za zdravotní služby zaplatil. Člověk také může konzultovat svůj stav i s dalším lékařem - není ale jasné, kdo jeho služby zaplatí. Zákon zavádí také takzvaný "institut dříve vysloveného přání". Člověk se na jeho základě může rozhodnout, zda bude oživován, když už o sobě nedokáže rozhodovat. To je podle odborníků jedna z nejdůležitějších změn. Zavedou se také hromadné registry o zdravotním stavu pacientů, například onkologických nebo kardiaků po operaci srdce. Nemocnice se kvůli novým normám obávají komplikací. Souhlasí s nimi i někteří právníci. Ti si myslí, že se práva pacientů mohou naopak oslabit. Podle Ondřeje Dostála to způsobí třeba nová definice postupu lege artis - tedy podle pravidel umění lékařského:

"Podle nové definice "lege artis" nebude možno ani nemocnici žalovat. Pokud se bude nemocnice moci laicky řečeno vymluvit na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Tam půjde vyžalovat ještě mnohem méně. Ty stížnosti pomohou kverulantům, než skutečně poškozeným, čímž samozřejmě obrovsky zatíží lékaře v ordinacích a v nemocnicích."

Jedním ze sporných opatření, které se dotkne především nemocnic, jsou zákroky u nezletilých dětí do 18 let. Žádný plánovaný zákrok nebo vyšetření nemůže proběhnout, pokud lékaři nemají souhlas obou rodičů. Dosud zdravotníkům stačil souhlas jen jednoho rodiče. Podle kritiků zákon popírá právo dítěte na respektování jeho názoru. Samotní lékaři to vidí tak, že budou muset mít souhlas s každou injekcí. Podle ministerstva ale bude souhlas nutný, jen když léčba zásadně ovlivní život dítěte - třeba při transplantace nebo amputaci. Další normou, která vstoupila v platnost, je zákon o specifických zdravotních službách. Přináší změny v méně obvyklých zákrocích, například pro umělé oplodnění nebo v otázkách sterilizací či změny pohlaví. Náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek vysvětluje, jaké změny se týkají právě asistované reprodukce:

"Zákon zavádí maximální věk pro asistovanou reprodukci na 49 let. Jsou tam některé další principy, jako například, že to musí být společná žádost muže a ženy, kteří chtějí podstoupit asistovanou reprodukci jako pár. Nemění se nic na systému úhrady z veřejného zdravotního pojištění, to zůstává zachováno."

Českých pacientů se dotkne i změna dojezdové doby záchranné služby. Doposud to bylo 15 minut, v současnosti se prodlužuje na 20 minut. Záchranáři také mají právo vstupovat do cizích objektů a žádat pomoc od jiných lidí. Podle ředitele pražské záchranné služby Zdeňka Schwarze je to ale spíš uzákonění praxe:

"On jenom popisuje zákonem to, co již v současné době platí. Někdy je zveličováno to, že budeme moci vniknout do objektu, kde bude člověk, který potřebuje naši pomoc, kterému jde o život, ale to děláme už i teď. Ten zákon to jenom definuje a umožňuje to legislativně. Předtím to definováno jednoznačně nebylo."

Další změna se týká odmítnutí pacientů nemocnic. Pacienta bude moci nemocnice odmítnout jen výjimečně, a nikdy takového, který je bezprostředním ohrožení života a nebo pokud jde o porod. V rámci nových zákonů je také stanoveno, že klient má právo získat seznam zdravotních služeb, které uhradila pojišťovna. Na přání, podobně jako třeba v Rakousku, dostane souhrnný údaj o částce zaplacené za celý rok.