Vláda schválila balík reformních zákonů ve zdravotnictví

Tento týden schválila vláda tzv. velkou reformu zdravotnictví. Ministru Leoši Hegrovi se podařilo prosadit hned tři reformní zákony, které do českého zdravotnictví přinášejí řadu novinek. Měly by platit od ledna příštího roku, opozice proti nim ale protestuje. Proti se postavili i zdravotně postižení a před budovou ministerstva uspořádali happening.

Leoš Heger,  foto: ČTK
Přes spory, které otřásají současnou vládní koalicí, se kabinet shodl na trojici reformních zákonů, které podstatně mění dosavadní způsob zdravotní péče. Přijal zákon o zdravotních službách, který popisuje strukturu zdravotní péče, stanoví pravidla pro nakládání se zdravotnickou dokumentací nebo způsob, jak se budou řešit stížnosti na poskytování zdravotních služeb. Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegra se také posílí právo pacienta stěžovat si na lékaře:

"Bude si moci stěžovat přímo u zřizovatele zdravotnického zařízení, může ale začít i u poskytovatele péče. To je zavedená instituce. Například pacient, který je nespokojený v nemocnici, si stěžuje nejprve řediteli nemocnice. A má zkušenost je ta, že celá řada věcí je vyřešena na této úrovni. Pak tady samozřejmě je úroveň kraje a ministerstva zdravotnictví."

Pacienti budou mít právo na informace o svém zdravotním stavu nebo na návštěvy své rodiny v nemocnici. Jana Petrenko z Koalice pro zdraví říká, že některá práva - třeba na doprovod do ordinace - jsou úplně nová:

Foto: Evropská komise
"Starší pacient si může zvolit, kdo ho bude doprovázet do ambulance. Když je pacient na vyšetření, je v stressové situaci a zapomene, co se chtěl zeptat, nebo nevnímá pořádně, co mu lékař vysvětluje. Když tam má ale ještě někoho s sebou, ve dvou si to můžou zapamatovat a vysvětlit."

Nová práva podle Jany Petrenko získají třeba nevidomí pacienti:

"Právo nevidomého člověka, který si může vzít s sebou svého psa, pokud to nebude rušit provoz zdravotnického zařízení. To je nesmírně důležité právo pro nevidomé. Pes je pro ně oporou a partnerem."

Zákon určuje také sankce. Ta nejvyšší, až do výše jednoho milionu korun, je za poskytování zdravotních služeb bez oprávnění.

Další zákon, o specifických zdravotních službách, upravuje například podmínky pro asistovanou reprodukci, sterilizaci a kastraci, pro změnu pohlaví transsexuálů, lidské genetické dědictví či pro ochranné léčení.

Poslední z trojice schválených zákonů, o zdravotnické záchranné službě, stanoví jednotné podmínky pro její poskytování, upravuje financování a stanoví práva a povinnosti záchranářů. Vzniknout by mělo zhruba 40 nových stanovišť záchranky, sanitky by měly dojet po celém území do 20 minut. Zatím platí čtvrthodina. Podle předsedy Asociace zdravotnických záchranných služeb Marka Slabého jsou ale oblasti, kde se čtvrthodina nedá dodržet:

"Problémy jsou všude tam, kde jsou hory, Krkonoše, Šumava, nebo rozlehlé kraje, třeba jižní Čechy, Jihlavsko a tak dále. Tam, kde není jedna aglomerace vedle druhé a kde jsou rozesety poměrně malé vesničky v rozlehlých územích bez hustšího obydlení. Třeba Jesenicko a pohraniční oblasti obecně."

Zákon dá záchranářům také právo vstupovat do cizích objektů a požadovat od občanů pomoc. Pokud by při poskytování pomoci byl ohrožen život či zdraví záchranářů, zákon dovoluje ji neposkytnout.

Balíček těchto zdravotních zákonů by měla podle premiéra Petra Nečase sněmovna schvalovat na mimořádné schůzi, svolané na 12. a 13. července. Vláda už nedávno stihla schválit tzv. malou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ta zvyšuje platbu za den v nemocnici z 60 na 100 korun. Ruší také zákaz, aby si lidé připláceli za tzv. nadstandard. Pacienti si budou platit léky do 50 korun a podpůrné léky. Za recept dají 30 korun, nyní je platí za každou položku na receptu. Tato novela také stanoví, jak dlouho by měla trvat cesta pacienta k lékaři nebo do nemocnice. K praktickému lékaři nebo zubaři by se podle ní měl pacient dostat do dvaceti minut a do nemocnice do hodiny. Tyto lhůty by mělo stanovit nařízení vlády. Potvrzuje to náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek:

"Uvažujeme o obdobných parametrech, jako je tomu u záchranné zdravotnické služby. Primární péče typu praktického lékaře, gynekologa, stomatologa by měla být dostupná do zhruba 20 minut. Od toho se odvíjí další specializovaná a superspecializovaná péče, třeba akutní lůžková péče. Uvažujeme o řádu půl hodiny."

Novela o veřejném zdravotním pojištění by měla platit od podzimu. Teď čeká na schválení v Senátu. Opozice už dala vědět, že ji vrátí do sněmovny, proces schvalování se tak přinejmenším pozdrží. ČSSD uvažuje, že se kvůli rozdělení péče obrátí na Ústavní soud, pokud bude návrh definitivně schválen. Reformní vládní návrhy kritizují i odbory. Podle nich zhorší život většiny lidí v Česku. Výhrady k reformě zdravotnictví mají také zdravotně postižení. Jak v Českém rozhlase řekl předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása, vadí jim hlavně platby v nemocnici a dělení zdravotní péče na standardní a nadstandardní.

"My vůbec nepřijímáme myšlenku standard a nadstandard. Často je politiky a některými odborníky řečeno, že standard má definovat, co je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. My ale tuto věc máme definovanou v zákonu, tak jako všechny země, které mají systém veřejného zdravotního pojištění."

Václav Krása si také přeje, aby ministerstvo se zdravotně pojištěnými lépe komunikovalo.

"Zatím se domníváme, že zdravotnická reforma je pro některé skupiny lidí sociálně neúnosná. Já pořád uvádím, a je to pravda, že v Evropě neexistuje stát, kde by se platil poplatek za lůžko v nemocnici po celý rok. Maximální doba tohoto poplatku je 30 dní. Nikde v Evropě není vyšší a nikdo mi nevysvětlil, proč je u nás tak dlouhá doba."

Zdravotně postižení se v úterý vydali na protest proti reformě zdravotnictví do ulic. Několik desítek vozíčkářů, nevidomých a jinak handicapovaných lidí uspořádalo před budovou ministerstva zdravotnictví zhruba hodinový happening. Během akce s nimi diskutoval ministr Leoš Heger. Vysvětloval například důvody chystaného zvýšení poplatků za den v nemocnici ze šedesáti na sto korun. Podle Hegera při stanovení výše poplatku vycházeli z údajů ministerstva práce a sociálních věcí o výdajích dvaceti procent chudších a deseti procent nejchudších domácností.

"Na té dvacetiprocentní úrovni je běžný provozní náklad na jednu osobu v domácnosti asi 140 korun. To je spotřeba na potraviny, nápoje a energie, nikoliv vlastní fixní nájem. U těch nejchudších je tento náklad 98 korun. čili to jsou vesměs poplatky, které člověk, když leží v nemocnici, ušetří."

Rada postižených pořádala před časem akce proti sociální reformě. Na demonstraci k ministerstvu práce v březnu přišlo podle vedení rady asi 3000 lidí. S ministrem práce Jaromírem Drábkem se pak Krása dohodl na některých změnách reformních zákonů.