Poslanci mimořádně jednají o reformách zdravotnictví a penzí

Toto úterý začali poslanci jednat o reformách důchodů a zdravotnictví. Mimořádná schůze sněmovny potrvá do středy. K oběma klíčovým reformám má výhrady opozice. Odbory kvůli nim opakovaně protestují, právě v úterý odboráři uspořádali v Praze happening proti reformě zdravotnictví.

Leoš Heger, foto: ČTK

Zdravotnictví se týkají hned tři zákony. Zákon o zdravotních službách definuje pojmy a popisuje strukturu zdravotní péče. Pacienti budou moci nahlížet do zdravotnické dokumentace a budou si moci vyslechnout i názor druhého lékaře. Ministr zdravotnictví Leoš Heger říká, že se také posílí možnost pacientů stěžovat si na špatný postup nebo chování lékaře:

"Bude si moci stěžovat přímo u zřizovatele zdravotnického zařízení. Může ale také začít u poskytovatele té péče. To je zavedená instituce, že pacient, který je nespokojený v nemocnici, si stěžuje nejprve řediteli nemocnice, a pak je tady úroveň kraje a ministerstva zdravotnictví."

Zákon, který by měl platit od příštího roku, stanoví také vysoké sankce za jeho porušení. Poslanci posoudí i další zákon o zvláštních zákrocích, jako je například umělé oplodnění, sterilizace nebo kastrace. A do třetice sněmovna projedná i zákon o záchranné službě. Záchranka bude muset být u pacienta do dvaceti minut. Zatím platí čtvrthodina. Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Pavelka vysvětlil, jaké další změny novela od příštího roku zavede:

Vladimír Pavelka

"Která organizace má být přímo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby? Dospěli jsme k závěru, že to bude organizace zřizovaná krajem. Dále jsme konečně rozřešili problémy kolem dojezdové vzdálenosti a dojezdového času, který stanovíme na dvacet minut s tím, že bude dosažen minimálně v 95 procentech případů."

Opozice s těmito zákony nesouhlasí. Sociální demokracii podle jejího předsedy Bohuslava Sobotky vadí například zvyšování finanční spoluúčasti pacientů na zdravotní péči.

"Určitě sociální demokracie přivítá, pokud tu budou lépe definována práva pacientů a klientů zdravotních pojišťoven, aby bylo zřejmé, jakou úroveň, dostupnost a rychlost zdravotní péče musí pojišťovny garantovat. Není ale možné, aby formálně existovala takováto práva a závazky, a současně finanční bariéry, rostoucí spoluúčast pacientů a rostoucí poplatky bránily tomu, aby se lidé mohli dostat k efektivní zdravotní péči."

Dagmar Žitníková, foto: ČTK

Zdravotnickou reformu kritizují i odbory. Vadí jim především zavedení standardů péče nebo zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici na 100 korun denně. Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové na reformách vydělají především zdravotní pojišťovny:

"Co budou hradit, komu budou hradit a kolik budou hradit? To dnes vůbec nikdo neví. A nikdo neví, co bude standardem a nadstandardem. Proto my jsme tak strašně proti tomu. Proto jsme chtěli, aby se pan ministr zaručil alespoň v zákoně, že zůstane zachovaný současný rozsah péče. Pan ministr to bohužel neudělal. Neudělal ani to, že jsme chtěli nějaké sociální pojistky a sociální vazby."

Miroslav Kalousek, foto: ČTK

Poslanci se na své mimořádné schůzi zabývají i reformou penzí. I té se týkají hned tři normy. Zákon počítá se vznikem tzv. druhého pilíře důchodového systému. Podstatu změn vysvětlil ministr financí Miroslav Kalousek.

"Návrh legislativně upravuje možnost každého občana ČR staršího 18 let vyvázat se částečně z průběžného pilíře třemi procenty a s dalšími dvěma procenty, která si přidá ze svého, ukládat tyto prostředky ve druhém pilíři u některé ze společností, které budou mít povinně certifikovány čtyři fondy pro různé strategie investování."

I vládní návrh penzijní reformy odmítá opozice. Důvody vysvětlil opět předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Bohuslav Sobotka

"Nesouhlasíme s destabilizací toho průběžného systému. Už v tuto chvíli má deficit přes 30 miliard korun a vláda žádným způsobem neřeší jeho stabilizaci. Naopak z něj ještě vyvádí prostředky. Také nesouhlasíme s tím, aby tady vznikal druhý systém dobrovolného spoření na stáří. To je velmi neefektivní, abychom vedle sebe měli dva systémy dobrovolného penzijního spoření. Pak to dopadne tak, že zkrachují oba dva a nebude tu žádný dodatečný zdroj financování. My bychom skutečně spíš uvítali, kdyby se vláda soustředila na odstranění schodku v průběžném systému v příštích letech."