Zdravotní péče na rok 2012: omezení zatím nehrozí, systému ale stále chybí peníze

Čeští pacienti by měli příští rok dostat stejnou zdravotní péči jako letos. Vyplývá to z nové úhradové vyhlášky, kterou v pondělí představil ministr zdravotnictví Leoš Heger. Zdravotní systém má mít v příštím roce k dispozici 226 miliard korun. Tyto prostředky se budou pomocí zdravotních pojišťoven rozdělovat nemocnicím a lékařům.

Leoš Heger,  foto: ČTK
Úhradová vyhláška nemocnicím přidává oproti minulému roku až tři procenta. I díky tomu by měla zařízení najít peníze na zvýšení platů, když ale budou šetřit. Mzdy zdravotnických pracovníků mají stoupnout podle dohod o šest a čtvrt procenta. Platby nemocnicím budou také diferencované podle toho, jaký je zájem o jejich péči. Nemocnice, o které bude menší zájem, se mohou přeorientovat například na dlouhodobou péči. Pokračuje ministr zdravotnictví Leoš Heger.

"Určitá mírná preference nemocničního segmentu je pro příští rok zdůvodněná nejvyšší zátěží DPH, tak jak bude rozprostřena ta zátěž po celém zdravotnictví. Je zde tedy ten požadavek, který jsme slíbili naplnit v letošním roce a v dalších dvou letech na nárůst mezd pro příští rok. Už nejenom mezd lékařů, ale všech zdravotnických pracovníků."

Ministr zdravotnictví Leoš Heger dokončenou vyhlášku ještě odešle k připomínkám. Upozornil ale, že i pak je možné ji upravit podle aktuální ekonomické situace:

Jaromír Gajdáček
"Jestliže dojde k vývoji, kde se ukáže nárůst ve veřejném zdravotním pojištění menší, než to jedno předpokládané procento, budeme připraveni podle míry poklesu přehodnotit tu úhradovou vyhlášku v pololetí. Děláme si rezervu na to, že by byla vydána v upravené verzi."

Právě jednoprocentní nárůst výběru pojistného, se kterým zatím ministerstvo počítá, by měl zajistit slíbený nárůst platů v nemocnicích. Jeho výběr se ale od odhadů může značně lišit. Špatná ekonomická situace přispěla ke stop stavu na investice do nových přístrojů, na stavby i do masivnějšího rozvoje medicíny. To, že ministerstvo chce i menší zdravotnická zařízení přimět k šetření a úsporám, se ale všem nelíbí. Podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Jaromíra Gajdáčka by některé nemocnice měly úplně skončit.

"Zdravotnických zařízení je v České republice zbytečně moc a rozpočet to nemůže ufinancovat. Já vidím nataženou dlaň a bavíme se o tom, kolik na provoz těch nemocnic potřebujeme peněz. O efektivitě se vůbec nebavíme. Je otázka, jestli ta nemocnice, která je malá a která nedosahuje výkonů, jestli vůbec chceme, aby tady byla."

Iveta Radičová,  foto: ČTK
Právě menší nemocnice pohrozily, že nebudou mít v příštím roce na slibované zvýšení platů zdravotníků, pokud dostanou od pojišťoven stejné úhrady za péči jako letos. Některé budou mít dokonce problém, aby současné platy udržely. Řekli to zástupci Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje menší nemocnice v regionech, které ale zajišťují téměř tři čtvrtiny péče. Zbytek obstarávají fakultní nemocnice, které řídí ministerstvo. Na Slovensku mezitím pokračuje boj lékařů za navýšení platů. Lékaře ale zatím kroky vlády nepřesvědčily. Většina z lékařů zatím nestáhla už podané výpovědi, i když je k tomu vyzvala premiérka Iveta Radičová. Slovensko proto v pondělí večer vyhlásilo nouzový stav. Slovenská vláda chce situaci ve většině nemocnic vyřešit slučováním oddělení a dalšími změnami včetně rušení nemocnic. Budou se také rychleji uznávat tituly lékařů ze zahraničí, z Ukrajiny nebo i České republiky. Nouzový stav popsala slovenská premiérka Iveta Radičová.

"Z celkových 96 ústavních zdravotnických zařízení ve Slovenské republice se bude nouzový stav týkat jen 15. Chci podtrhnout, že to jsou jen konkrétní lékaři, nikoli celé zařízení. Ty lékařské profese, které slouží pro výkon odkladných i akutních zákroků - jejich přítomnost nevyhnutelná."

Jak se k situaci postaví odboráři, zatím není jasné. Jednání budou dále pokračovat. Vláda představí i dlouhodobý plán změn ve slovenském zdravotnictví.