Odposlechy v Česku jsou srovnatelné s Evropou
Počet policejních odposlechů v České republice odpovídá evropskému průměru. V České televizi to tuto neděli prohlásil policejní ředitel Jiří Kolář. Jeho tvrzení však zpochybňuje předseda sněmovní komise pro kontrolu použití operativní techniky Jiří Bílý z ODS.
O analýzu policejních odposlechů požádal premiéra Stanislava Grosse prezident Václav Klaus. Stěžoval si přitom na to, že policisté v souvislosti s kauzou H-Systemu nepřímo odposlouchávali i jeho telefonáty. Analýza odposlechů poté proběhla ve všech krajích a její konečnou podobu nyní zpracovává ministerstvo vnitra. Vyplývá z ní, že v roce 2000 česká policie provedla v průměru 16 odposlechů na sto tisíc obyvatel. Podobný počet má i Německo, ve Švýcarsku však evidovali 33 a v Itálii až 76 odposlechů na sto tisíc obyvatel. V roce 2003 získala policie v Česku informace důležité pro trestní řízení zhruba ve dvou třetinách povolených odposlechů. Ministr vnitra František Bublan i policejní prezident Jiří Kolář jsou s výsledky analýzy spokojeni. Podle Bublana nevybočujeme z evropskému průměru.
"Naše zákony nebo podmínky, za jakých lze nasadit odposlechy, jsou v rámci Evropské unie jedny z nejpřísnějších,"
tvrdí mluvčí policejního prezídia Blanka Kosinová. Analýza ale také ukazuje, že za uplynulé čtyři roky stoupl počet odposlechů zhruba dvojnásobně. Za celý rok 2000 proběhlo 5019 odposlechů, jen za první pololetí letošního roku jich ale bylo téměř 5200. Nejčastěji se odposlechy využívají při vyšetřování drogové kriminality a násilných trestných činů. Ty tvoří celou polovinu povolených odposlechů. Mediálně známé jsou však spíše odposlechy v korupčních aférách českého fotbalu nebo v politických kauzách, jako bylo například vyšetřování údajného uplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky, kdy byl odposloucháván i šéf občanských demokratů Mirek Topolánek. V debatě o policejních odposleších ale podle Kosinové hrají roli především zájmy politiků:
"To jsou lidé, kteří se vlastně ani nezabývají nějakou podstatou. Pro ně je to jenom využití k nějakým politickým účelům."
S výsledky policejní analýzy odposlechů ale nesouhlasí poslanec ODS a předseda sněmovní komise pro kontrolu použití operativní techniky Jiří Bílý.
"Čísla, která ukazoval pan policejní prezident, jsou nechci říct zavádějící, ale trošku udělaná tak, aby vyšla ve prospěch policie. V loňském roce bylo 350 tisíc trestných činů a předloni 370 tisíc. To jsou všechny trestné činy, to znamená ve finančním ohodnocení nad pět tisíc korun. Jedná se ale o to, kolik případů z tohoto čísla spadá pod odposlechy."
Jiří Bílý a skupina dalších poslanců předložila návrh, aby sněmovní komise pro kontrolu policejních odposlechů mohla kontrolovat nejen odposlechy povolené soudci, ale i odposlechy, které povolí státní zástupci v přípravné fázi řízení, kdy nakonec nemusí být ani sděleno obvinění. Podle Bílého si policie pomocí odposlechů usnadňuje svou práci, odposlechy by ale měly být využívány jen jako zcela výjimečný prostředek při vyšetřování nejzávažnějších případů trestné činnosti, v odhalování teroristů a podobně.
