Odposlechy v Česku odpovídají evropskému průměru

František Bublan, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Obvinění z nezákonnosti či svévolného přístupu policie k provádění odposlechů v Česku jsou zřejmě lichá. Tak to alespoň vyplývá z analýzy odposlechů, kterou si vyžádal prezident republiky Václav Klaus a zpracovat ji nechala sama policie. Opozice s tím však nesouhlasí. Podrobnosti přináší Josef Kubeczka.

František Bublan, foto: ČTK
Václav Klaus, stejně jako opoziční Občanská demokratická strana, kritizoval přístup policie při odposlouchávání občanů a vyzval k odvolání Jiřího Koláře z čela policejního sboru. Ten se ale domnívá, že jakékoliv zneužití odposlechů policií zcela znemožňuje naše právní úprava, která je mnohem přísnější, než ve většině jiných zemí.

"Nesetkali jsme se se zemí, která nemá tzv. policejní odposlechy. V naši zemi od roku 2002 jsou výlučně odposlechy soudní. Do roku 2002, do novely trestního řádu, přípravné řízení trestní, konané v policii, nebylo dozorováno státním zástupcem a veškeré úkony byly v kompetenci policie."

V praxi to znamená, že pouze na pokyn soudu může policie zahájit odposlechy.

Neobstálo také nařčení, že odposlechů je u nás příliš mnoho. Podle analýzy je počet odposlechů v Česku ve srovnání s jinými evropskými státy průměrný. Rostoucí počet odposlechů souvisí mimo jiné s enormním nárůstem mobilních telefonů, kterých policie eviduje přes 13 milionů. Každá odposlouchávaná osoba má tedy průměrně dva telefony. Ze zveřejněných údajů rovněž vyplývá, že v roce 2003 využila policie odposlechy v 1,4 procenta všech trestných činů.

Ministra vnitra Františka Bublana jsem se zeptal na hlavní přínos policejní analýzy odposlechů:

"My jsme tu analýzu udělali na žádost. Nakonec jsme sami zjistili, že to zase není tak úplně špatné, protože pro práci policejního prezidia je to také určitý ukazatel o tom, jak se pracuje na jednotlivých krajích, na jakou tématiku jsou zaměřeni, atd. Ono to má tedy i určitou užitečnost pro vedení policie a současně jsme splnili požadavek, abychom podali zprávu o tom, jak je tento úkon u nás využíván a jaká je jeho efektivita."

Policejní prezident Jiří Kolář, ministr vnitra František Bublan a ředitel útvaru zvláštních činností SKPV Tomáš Almer (zleva), foto: ČTK
Kdyby jste měl porovnat situaci v odposleších u nás s demokratickým zahraničím, jak bychom dopadli?

"Jsme v podstatě v průměru. Já si myslím, že tomu tak skutečně je. Podle mé zkušenosti ze zpravodajské práce mohu říct, že mnohé země jsou v této činnosti daleko intenzivnější, než jsme my a nikde se o tom nemluví, nikde se o tom nepíše."

A co si o analýze myslí jeden z nejrazantnějších odpůrců policejní odposlechové praxe, místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer?

"Podle mne je dobré, že analýza vznikla, ač obsahuje celou řadu velmi nepřesných a zavádějících čísel. Nicméně věřím, že tato čísla a příslušná změna legislativy, kterou já hodlám iniciovat, povedou jak policii, tak státní zastupitelství a zejména soudy k větší obezřetnosti při povolování odposlechů. Současně také potřebujeme zvýšit právní ochranu občanů, kterým bylo zasaženo do soukromí, aniž by to následně vedlo k trestnímu stíhání."