Ohrozí registrační pokladny drobné obchodníky?

Před možnými negativními dopady připravované novely zákona o registračních pokladnách na drobné obchodníky varuje Svaz českých a moravských spotřebních družstev. Soudí, že pokud bude novela schválena v navrhované podobě, může to pro mnohé z nich znamenat úpadek. Proč? Odpověď hledal Josef Kubeczka.

Ohrozí registrační pokladny drobné obchodníky?

Zákon o registračních pokladnách má být jedním z nástrojů státu pro provádění důsledné kontroly plnění daňových povinností a zabránění velkým daňovým únikům. Tento úkol plně respektuje i zmíněný Svaz českých a moravských spotřebních družstev a původní verzi zákona také podpořil. Nyní však jeho předloha jde v Poslanecké sněmovně do tzv. druhého čtení s výrazným pozměňovacím návrhem, který se družstevníkům nelíbí. O co jde konkrétně, mi řekl místopředseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev Josef Hanuška.

"Nám nevadí registrační pokladny jako takové. Naopak, my jejich zavedení podporujeme a také jsme pro to nemálo udělali. Co nám však vadí, jaký typ registračních pokladen nám bude vnucen. Navrhovaná novela zákona hovoří o registračních pokladnách s fiskální pamětí. Nejsme dokonce ani proti fiskálnímu pojetí těch pokladen, ale co nám tam vadí, je tzv. alfanumerické pojetí účtenky, tedy že účtenka musí obsahovat i rozsah a předmět plnění."

Zkuste to říct česky.

"Na té účtence musí být název zboží."

A v tom je kámen úrazu. Zavedení názvů jednotlivých druhů zboží, zejména těch, které nejsou balené a tudíž nemají tzv. čárový kód, je velmi zdlouhavé a především vyžaduje odpovídající technické vybavení. Podle Josefa Hanušky je také tak finančně náročné, že si na něj drobný živnostník prostě nevydělá.

"Pokladna v tom našem pojetí se dá pořídit do osmi do patnácti tisíc korun, ale náklad na zabezpečení zákonné povinnosti se na jednu prodejnu pohybuje kolem šedesátí tisíc a řídící centrum kolem sto šedesátí tisíc. Vezmu-li v úvahu, že žádná ze stávajících pokladen nebude vyhovovat novému pojetí, tak u nás to znamená zhruba sedm tisíc pokladních míst a dostáváme se k částce 300 milionů korun investic. K tomu musíme připočítat částky od tří do šesti tisíc měsíčně provozních nákladů spojených s tím, aby tyto pokladny plnily nově požadovanou funkci."

Pro zhruba 500 obcí, v nichž jsou prodejny spotřebních družstev jediným místem, kde si lidé mohou nakoupit základní potřeby, by to znamenalo konec podnikání.

A co o tomto problému soudí mluvčí ministerstva financí Marek Zeman?

"Řada obchodníků alfanumerické pokladny používá už nyní, a pokud jde o fiskální paměti, tak je to jeden z prostředků pro boj s šedou ekonomikou a zadržování tržeb."

Používají je ale velcí obchodníci nebo obchodní řetězce. U těch drobných, když mají obrat zhruba sto tisíc, těžko můžeme předpokládat, že vynaloží 160 tisíc korun na tuto pokladnu.

"Je to otázka nějakého komplexního řešení. Nevím, zda tam bude zvýhodnění v souvislosti s nějakými odpočty a podobně."