Olga Matušková: Oblast, kde žiju, proti hurikánům údajně začarovali indiáni

Olga Matušková se synem a manželem, foto: archiv Olgy Matuškové

Popularitu jí přineslo pracovní a soukromé spojení s Waldemarem Matuškou. Nazpívali spolu řadu duetů na podiích celého světa. V roce 1986 emigrovali manželé Matuškovi do USA.

Olga Matušková, foto: Ája Bufka

Díky koncertům pro krajany jste měla možnost projet celé Spojené státy. Co vám to přineslo?

Olga Matušková: Krásné živobytí…Waldemar byl mezi krajany ohromně populární. Díky tomu jsme měli mnohokrát možnost projet Spojené státy i Kanadu. Amerika nás nezklamala. Naopak, předčila naše očekávání. Byl to jiný svět. Nejenom krajané, ale i Američané nás přijali jako do rodiny. Zjistili jsme, že mezilidské vztahy jsou založeny na důvěře. Když ji však někdo zklame, tak se to velmi těžko napravuje. Kdo má dobrou pověst, má dveře otevřené.

Jaké na to máte vzpomínky?

Grand Ole Opry House, foto: Adam McMaster, Wikimedia Commons, CC0

Ještě za komunistického režimu jsme byli společně se skupinou KTO, pozváni do kolébky country music do města Nashville. Ředitel Pragokoncertu nám ale tehdy sdělil, že nás do USA pustí jen pod podmínkou, že uděláme sto představení v Sovětském svazu. Věděl, že do Ruska jinak Waldu nedostane. Podmínku jsme s velkým sebezapřením splnili a tak jsme dostali povolení letět do zaslíbené země. Vystoupení ve slavné “Grand Ole Opry” byl neuvěřitelný úspěch. Na každoroční Country Music festival jsme byli pozváni celkem čtyřikrát.

První zážitek?    

První přestup, letiště v New Yorku. Angličtinu jsme nikdo moc neovládali, ale náš zvukař, který si s neznalostí řeči nedělal problémy, se zálibně díval na zákusky a pomocí rukou přivolal dívku za pultem: „Holčičko, pocem. Dej mi ten, ten, ten a ten.“ A vítězoslavně ukazoval na jednotlivé kousky. Dívka se na něj usmála a za chvíli přinesla čtyři krabice zákusků a chtěla po něm 48 dolarů. Místo čtyř zákusků si jich totiž objednal čtyřicet…

Kenny Rogers, foto: Eva Rinaldi, Flickr, CC BY-SA 2.0

Kdo byli oblíbení zpěváci a kterým jste se chtěla vyrovnat?

Neměla jsem nikdy pocit, že bych se chtěla někomu vyrovnat. Ale měla jsem a dodnes mám ráda písničky, které zpívá Kenny Rogers nebo třeba Whitney Houston. Samozřejmě kromě Waldových hitů, které nikdo v mých očích nepředčí.

Který z hudebních žánrů je vám nejbližší?  

Tak to určitě country music.

Byla vaše umělecká kariéra nastavena díky rodičům?

Asi nepřímo. Tatínek byl kamarád R.A. Dvorského, od kterého dostával americké desky. Zněly každodenně celým domem. Rodiče nás taky podporovali v muzicírování. Hrála jsem asi od osmi let na housle a bratr moc dobře na klavír.

Waldemar a Olga Matuškovi, foto: archiv Olgy Matuškové

Přes velký úspěch vašich show jste se rozhodla v USA podnikat v realitách…

Každý rok a půl jsme pořádali asi 25 koncertů po USA a Kanadě. V mezičasu jsme nahrávali desky a videa, většinou v češtině. Asi druhý rok po naší emigraci jsem hledala nějakou školu nebo zaměstnání, kam bych mohla chodit, abych se naučila líp anglicky. Padla mi do oka škola na prodej nemovitostí, kterou sponzorovala jedna realitní společnost. Když už jsem ji ukončila, v což jsem ani nedoufala, tak zbývalo jen složit státní zkoušky, abych mohla profesi provozovat i když to nebyl můj původní záměr, stát se realitním makléřem. Dnes jsem moc ráda, že jsem to tenkrát zvládla.

Proč?  

Waldovy Matušky, foto: YouTube

Moje profesionální zpívání končilo s Waldou. Udělali jsme ještě na jeho památku pár představení tady v Americe a při mých návštěvách v Praze. Příležitostně jsem vystoupila s KTO. Bylo mi velkou ctí, že jsem si mohla zazpívat a popřát Helence Vondráčkové na jejím narozeninovém koncertě na hradě Karlštejn. A vyloženě moje srdce pookřálo, když mě oslovila nově vzniklá kapela “Waldovy Matušky”. Jsou to mladí nadaní muzikanti a každé jejich vystoupení je upřímná oslava Waldy. I s nimi si ráda zazpívám, když jsem v Čechách.

Co je vaše nejmilejší hobby a co pro vás znamená?

Dokončit dům, který jsme si s Waldou vysnili. Vždycky říkal… Nepospíchej, tak si práci šetřím.

Jaký máte příští životní cíl?

Olga Matušková, foto: archiv Olgy Matuškové

Chtěla bych se udržet zdravá, v dobré kondici. To je v mém věku docela slušný sousto.

Na čem právě pracujete?

Snažím se archivovat všechny fotografie, noviny, časopisy, desky, knihy, pásky a přitom přemýšlím, jak bychom na Waldu vzpomněli (devadesáté výročí narození) v roce 2022. Jinak ještě pořád prodávám nemovitosti.

Jak se dotkla virová epidemie prodeje nemovitostí na Floridě?

Je jen o něco složitější ukazovat domy. Řeší se to virtuálním způsobem. Na Floridu se stěhuje hodně lidí, zejména z oblastí, kde jim na paty šlape “komunismus”. Jako třeba New York nebo slavná Kalifornie.

Hurikán na Floridě, foto: Bob Epstein, FEMA News Photo, Wikimedia Commons, CC0

Ovlivňuje nějak virus prodej domů podobně jako neslavně proslavené ničící hurikány?

Ne… I hurikány se nám zatím úspěšně vyhýbají. Oblast, kde žiju, prý proti nim začarovali indiáni. Progresivisté přisuzují hurikány “globálnímu oteplování”, které je podle nich způsobeno lidskou činnosti. Tomu já nevěřím, hlavně od té doby, kdy jsem v televizi viděla miliardáře, liberálního aktivistu, zeleného a určitě před tím rudého Toma Steyera. Vyhrožoval politikům a klimatologům, kteří odmítají přiznat existenci “globálního oteplování”. To mi jen potvrdilo moje názory.

Matuškovi na křtinách svého syna Waldíka, kterého drží rodinný přítel Jiří Planner, foto: archiv Olgy Matuškové

Stýská se vám po nějakých ryzích vztazích?

Přátelství nezná hranic. Kdo mi chybí, je Walda. Z toho smutku mě po osmi letech vyprostil Jiří, který prožil stejnou životní ztrátu jako já. S Waldemarem se kamarádili už od padesátých let. Když se nám před čtyřiceti dvěma léty narodil Waldík, vybral mu tatínek Jirku za kmotra, takže jsme měli nádherné křtiny v New Yorku. Spolu teď trávíme krásné chvíle a opravdu máme na co vzpomínat.

Nechybí vám ani česká kuchyně?

Vždycky si uvaříme jídlo, na které máme chuť. Tak dojde občas i na tu naší svíčkovou nebo vepřo knedlo zelo… Jediné co jsem se musela naučit až na Floridě, bylo upéct český chleba. Ten tu není a byl to jediné, po čem se nám stýskalo.

Olga Matušková Blechová se narodila v Turnově. Po maturitě chtěla studovat biologii, ale místo toho přijala nabídku Jiřiny Menšlové a Ireny Rezkové a nahradila odcházející členku populárního dívčího tria Krystalky. Po téměř ročním angažmá v NDR v programu Jiřího Poppera, s Irenou vytvořily pěvecké duo Irena a Olga. Mimo sólových vystoupení se také podílely doprovodnými vokály na řadě dodnes známých hitů. Díky tomu získaly angažmá v divadle Rokoko. Na filmovém plátně Olga debutovala v jednom ze stěžejních titulů šedesátých let – jako jedna z kandidátek na volbu královny krásy ve Formanově filmu - Hoří, má panenko! (1967). Následovaly další menší role např. ve filmech Zatykač na královnu (1973), Zítra to roztočíme, drahoušku (1976). V roce 1986 emigrovala s manželem Waldemarem Matuškou do USA, kde od té doby žije.

Autor: Ája Bufka
klíčové slovo:
spustit audio