Operace Barium: nebyl jenom Anthropoid
Ve stínu atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a následné kruté odvety proti civilnímu obyvatelstvu zůstávají jiné úspěšné výsadky, které londýnská exilová vláda Československa na okupované území vyslala. Byly jich přitom skoro tři desítky včetně té pod krycím názvem Barium.
Je červen 1942. Hned po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května bylo vyhlášené stanné právo, začala vlna zatýkání a poprav. Atmosféru strachu odráží a podtrhuje v červnu manifestační schůze Národní rady, která odsuzuje atentát a potvrzuje oddanost českého národa německé Třetí říši. Ale obraz pokořeného národa, který se nacistickému Německu bez boje podřídil, by byl hrubě zkreslený.
Historik Jan Břečka pracuje v Moravském zemském muzeu v Brně. Podrobně popsal operaci Barium, jednu z těch, kterou londýnská exilová vláda spustila na území Protektorátu v roce 1944:
„Paraskupina Barium byla jednou z prvních, kterou 2. zpravodajský odbor londýnského Ministerstva národní obrany na obsazené území vyslal po zhruba roční odmlce. Bylo to kvůli tragickému výsadku 2 skupin začátkem roku 1943. Když se vracela jejich letadla po neúspěšném pokusu najít místo seskoku, byla sestřelená protileteckou obranou poblíž Mnichova.“
Jinými slovy, je pravda, že po Heydrichiádě na nějakou dobu výsadky českých diverzantů vyškolených a vycvičených v Británii ustaly. Ale nebylo to kvůli represím a popravám, ale spíš z technických důvodů. Na konci léta roku 1943 se spojenci vylodili v Itálii a obsadili tak území blíž k Protektorátu. Snížila se rizika spojená do té doby s výsadky na území Čech a Moravy. Velitel nadporučík Josef Šandera, radista četař aspirant Josef Žižka a šifrant četař Tomáš Býček vyskočili nad územím Protektorátu 4. dubna 1944.
Postupně se jim podařilo navázat kontakty s domácím odbojem a rozvinout na území východních Čech rozsáhlou zpravodajskou síť s bezmála čtyřmi stovkami informátorů. Pomocí vysílačky Marta pak výsadkáři začali posílat do Londýna skutečně hodnotné vojenské informace, včetně těch o výrobě součástek pro německé rakety V2, ve které vkládal Hitler poslední naděje na zvrácení průběhu bojů.
Tak velký počet spolupracovníků ale také velmi zvyšoval nebezpečí její infiltrace konfidenty Gestapa. To se také stalo, ale po první vlně zatýkání se jádru skupiny Barium přesto podařilo uniknout z Hradce Králové, kde měli základnu. Ve zpravodajské práci pokračovali až do začátku roku 1945, kdy byli dva z tří původních členů výsadku vypátráni v osadě Polsko u Žamberka. Nadporučík Josef Šandera spáchal sebevraždu na místě, radista Josef Žižka o něco později už ve vězení na Pankráci v Praze. Jenom četař Býček, který se od skupiny oddělil se skrýval a přežil válku v odboji v Podkrkonoší.
Bez ohledu na tragický konec je operace Barium považovaná za jednu z nejúspěšnějších, kterou exilová vláda v Londýně proti nacistickému Německu dokázala zorganizovat a provést. Nadporučík Josef Šandera, četař aspirant Josef Žižka, četař Tomáš Býček a všichni vlastenci, kteří s nimi spolupracovali, skrývali je a byli za to popravení Gestapem, tak v žádném případě nepoložili životy nadarmo.
