Ostře sledovaní pašíci
Čeští zemědělci stále častěji vyvážejí do zahraničí, kde jim odběratelé nabízejí většinou mnohem lepší ceny, než jaké dostanou doma. To má samozřejmě za následek tlak na růst cen potravin na domácím trhu. K mléčným výrobkům se už několik měsíců přidává i vepřové. To je stále v Česku nejvyhledávanějším druhem masa. Podrobnosti zjišťoval Zdeněk Vališ.
"Oni nám také v únoru a březnu tohoto roku platili jenom 25 korun. Když to prase chováte šest měsíců, než visí na háku, a dostanete pak za kilogram jedno plzeňské pivo, nemusíte být ani ekonom, abyste si uvědomili, co je to za obchod."
Po vstupu do unie ale padly pro zemědělce celní bariéry a oni najednou mohli vyvézt vepřové maso třeba do Německa, a to za mnohem vyšší cenu, o 30 až 40 procent. Kvůli tomu musely také české masokombináty v září zvednout výkupní ceny až na 38 korun za kilogram živé váhy, jinak by se ocitly bez surovin. Podle Jana Veleby zemědělci zároveň svým logickým postupem odpověděli těm lidem, kteří tvrdili a občas ještě tvrdí, že čeští zemědělci vyrábějí příliš draze.
Stejně jako Češi se ovšem začali chovat i Poláci, Maďaři a Slováci. Proč by zaplavovali český trh laciným masem, když ho také mohou vyvézt na lukrativnější trhy západní Evropy? Na druhé straně zvýšený vývoz z východní a střední Evropy vedl přirozeně k poklesu výkupních cen v Německu či Rakousku. Zapůsobil zákon nabídky a poptávky. V současné době se v Česku ceny vepřového stabilizovaly zhruba na úrovni 35 - 36 korun za kilogram živé váhy. Pro zemědělce to jsou vcelku rentabilní ceny, masokombinátům se mírně ulevilo. To potvrdila Radiu Praha i ředitelka marketingu Kosteleckých uzenin Ladka Pivoňková.
"V současné době nepociťujeme nedostatek suroviny. Máme uzavřené smlouvy s našimi dodavateli. Domníváme se, že ten cenová nárůst, který byl zaznamenán v posledních měsících, nedává žádný důvod k tomu, aby zemědělci museli své výrobky vyvážet do Evropské unie nebo vůbec do zahraničí. Když porovnáme dnešní nákupní ceny v Evropské unii, tak jsou zhruba srovnatelné s nákupními cenami v České republice."
Masokombinátům ale vyvstal jiný problém. Jak promítnout zvýšené náklady na výkupní ceny od zemědělců do spotřebitelských cen? K tomu ještě přistupuje další okolnost. Masokombináty musely před vstupem do Evropské unie mohutně investovat, aby vyhověly všem normám Bruselu.
"Spotřebitelské ceny v Evropské unii jsou podstatně vyšší, než na českém trhu. Ten požadavek na zvýšení spotřebitelských cen z naší strany není tedy nijak v rozporu s tím, co je v Evropské unii. Konkrétně Kostelecké uzeniny investovaly více než dvě a půl miliardy korun, abychom se dostali na hygienické standardy, které byly požadovány ze strany Evropské unie. Ty úvěry samozřejmě splácet musíme, ale to není podle našeho názoru ten hlavní důvod, proč by mělo dojít k nárůstu našich cen."
A tady jsme u dalšího problému. Konečné spotřebitelské ceny dnes určují především obchodní řetězce. Ty mají samozřejmě zájem tlačit ceny dolů a vyvíjejí v tomto ohledu dosti nevybíravý tlak na masokombináty.
"Obchodníci mají samozřejmě snahu získat zboží za co nejnižší ceny. My se samozřejmě snažíme prodávat za co nejvyšší ceny. Jestliže ale cena kilogramu vepřového živé váhy byla ještě začátkem roku 25 korun a tomu odpovídaly i naše obchodní ceny, tak když se zvýší výkupní cena od zemědělců na 37 korun, musí se tento nárůst zákonitě promítnout i do našich obchodních cen. To se ale ještě nepodařilo v plném rozsahu. Jsme pod silným tlakem obchodních systémů. Nedomníváme se ovšem, že by zemědělci měli opět dostávat nižší cenu, ta by neměla u vepřového klesnout pod 35 korun. Na druhé straně lze očekávat, že naše obchodní ceny se prostě budou muset zvýšit."
Je to svým způsobem začarovaný kruh. Masokombináty jsou ve dvojím ohni. Z jedné strany hrozí zemědělci opětovným vývozem vepřového, pokud nedostanou přijatelnou výkupní cenu, z druhé strany jim mocné obchodní řetězce neumožňují promítnout zvýšené náklady do spotřebitelských cen.
"Už v tuto chvíli to působí velké problémy, protože více než dva měsíce jsme v červených číslech nebo ve zcela minimálním zisku, který neumožňuje další rozvoj."
Říká Ladislav Steinhauser z Českého svazu zpracovatelů masa. To ale znamená, že některým podnikům může hrozit i krach.
"Ano, ty podniky, které jsou přeinvestované, musí mít samozřejmě problémy."
Nelehkou pozici masokombinátů připouští i předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba.
"Masokombináty na trhu soupeří s obchodními řetězci a mnoho z nich je v současné době v červených číslech. Měly by se tedy podle mého názoru opravdu zvýšit ceny, protože i ti zpracovatelé potřebují žít. Druhý důvod je ten, že jsme v Evropské unii. Proto ne hned, ne skokově, ale určitým lineárním vývojem se budou ty ceny, ať se nám to líbí nebo ne, postupně přibližovat k cenám v Evropské unii. Můj názor je, že se ceny vepřového zvýší."
Pro srovnání, spotřebitelské ceny vepřového se v Evropské unii pohybují mezi 10 - 15 euro za kilogram, což je 310 až 460 korun. V Česku je vepřové více než dvakrát levnější. Na druhé straně ale průměrné české platy jsou také téměř dvakrát nižší.
